Nejprve to zkoušel s raketou, ale se zhoršující se pohyblivostí začal život více a více ovlivňovat jako rodič – funkcionář. Vychoval na tenise dva syny, kteří oba reprezentovali divizní A tým Jiskry, založil úspěšný dorostenecký turnaj O chodský čakan. Nebylo tenisové akce, kterou by nenavštívil a která by ho nezajímala. Vždy byl ochoten pomoci a vždy aktivně nabízel alespoň radu, když už zdraví nedovolovalo přiložit ruku k dílu. Jeho židle v čele stolu (na které je také v klubovně vyfocen) osiřela a tenistům bude moc chybět. Čest jeho památce!