Jako každý venkovský kluk se věnoval v zimě hokeji a lyžování, v létě pak fotbalu a atletice. Opravdový zlom nastal v jeho patnácti letech, kdy ho k atletice ´přitáhl´ Jiří Štípek. Tehdy také absolvoval první závod, a to v rámci Chodské patnáctistovky na 1 km. Od té doby tomuto sportu doslova ´propadl´ a věnoval se především běhům na středních a dlouhých tratích. To už se stal jeho trenérem Petr Faschingbauer, který ho dovedl až k účasti na mistrovství republiky. Už jako mladší dorostenec vítězil v okresních a krajských přeborech. Prvních velkých závodů se zúčastnil na mistrovství České republiky v přespolních bězích v Napajedlech, kde startoval rovněž s Josefem Pejsarem a Vlastou Volákovou. Pak přišla vojna a díky jeho sportování i účast na různých armádních přeborech v Liberci, Konopišti či Sušici, v lyžování pak v Janských Lázních.

V té době spolupracoval s již zmíněným trenérem Petrem Faschingbauerem, navíc se v té době atleti Jiskry Domažlice probojovali do II. ligy a tehdy se začalo mluvit o proslulé domažlické běžecké škole. Štěpán se dostal do dobré party, mezi skvělé běžce a reprezentanty jako Pavel Faschingbauer, Václav Bufka, Vlastimil Zwiefelhofer, Bohuslav Balcar, Jan Bejček, Jiří Konop, Václav Šrejber, Karel Fait st., Milan Veselý a další.

Během své aktivní sportovní činnosti se zúčastnil mnoha mistrovských závodů. Pravidelně s celou skupinou běžců dojížděl na atletické středy do Prahy na Strahov a do Nymburka na tartanovou dráhu, třikrát se zúčastnil Košického mezinárodního maratonu míru, dvakrát Otrokovického maratonu, jednou maratonu v Považské Bystrici a Banské Bystrici, třikrát Pražského maratonu. Domažlický maraton absolvoval několikrát a v roce 1977 ho vyhrál jako první domácí borec. Vždy se jednalo o mistrovské soutěže a v osmi případech o mistrovství ČR.

Na atletiku nezanevřel ani po skončení závodní činnosti a dal se na trénování. Během něj vychoval několik svěřenců, kteří se prosadili do české reprezentace a navíc se stali sami trenéry, za což mu patří obrovský dík.

Přišli jsme tak o skvělého člověka, který královnu sportu, atletiku, miloval, a kdykoliv mohl, ať už jako trenér či časoměřič, na žádných atletických závodech nechyběl. Štěpáne, díky za všechno, nikdy na tebe nezapomeneme…

Za všechny, které stejně jako mě ke sportu přivedl a mnohé mně dal, Karel Fait ml.