Ten se konal poslední červnový víkend v Ostravici, a kromě mužských, se jej zúčastnilo i sedm ženských týmů. Pořadatelé ženám neslevili nic, a tak Kočarová musela jako muži vyběhnout na Lysou horu, Popovská si kvůli špatnému počasí rovněž zaběhala, ale s padákem. Melčová 1 323 m vysokou horu nejprve vyjela a poté i sjela a na závěr se s kajakem do vod Ostravice vrhla Osochovská.


S nápadem znovu okusit atmosféru nejtěžšího štafetového závodu u nás přišla Melčová. „Už jsem se tohoto závodu několikrát účastnila, ale poslední dva roky jsme nedali dohromady tým. Až letos, i když sehnat běžkyni bylo těžké. Nakonec jsem po internetu našla Kláru, ta bydlí nedaleko Ostravice a na Lysou horu běhá. Ale do budoucna by byla fajn nějaká běžkyně z Domažlicka. S Luckou Popovskou se znám z dřívějška, kajak za nás jezdila Jana Vránová, ta ale očekává přírůstek do rodiny, a tak jsem na doporučení oslovila Míšu Osochovskou z Horšovského Týna,“ popisuje čtyřiatřicetiletá kdyňská bikerka, jak dávala štafetu dohromady.

Tým Jabkoty sice skončil v konečném pořadí sedmý, ale třeba Popovská běžela s padákem nejrychleji, Osochovská byla po pěti kilometrech slalomu na řece čtvrtá, jen se ztrátou 22 vteřin na třetí Halaškovou. Melčová dojela v silné konkurenci bikerek v čele s účastnicí světových pohárů Huříkovou sedmá a sedmá doběhla i Kočarová.

Bikerky čekal hned po startu stoupák, během něhož se Kdyňance nevyhla krize. Po deseti kilometrech ale chytla tempo a užila si nejen dojezd na vrchol, ale i dlouhý sjezd. „Nahoru vás pálí nohy, dolů ruce,“ přibližuje bikerka závod, z něhož bahno po deštích učinilo jeden z nejtěžších „Adrenalinů“ posledních let. Vhod tak přišly kilometry naježděné v přípravě, ale i hodiny spinningu v domažlickém Rodeo sport clubu.

Atmosféra závodu přesunutého z Pece pod Sněžkou do Beskyd byla úžasná. Diváci čekali i na poslední závodníky a povzbuzovali je. „Když někde jedu sama za sebe, můžu si říct, že končím. Tady jdete za tým, nechcete to zkazit ostatním. Přestože absolvujete jen jednu část závodu, jste v napětí od začátku do konce,“ tvrdí Melčová.

Členky kdyňského týmu si chtěly Adrenalin Cup užít a to se jim prý povedlo. Míšu, která na předávku čekala celou dobu u vody, a jako poslední členka štafety musela dovléct těžký kajak od řeky do dvě stě metrů vzdáleného cíle, přišly všechny podpořit…