Kdo by v metropoli Chodska neznal škvárový stadion Sokoliště v Benešově ulici. I s majestátní sokolovnou a následně přistavěnou sportovní halou.

Slávu tohoto venkovního sportoviště už však odvál čas. Stadion roky chátrá a vedle kolotočů a jiných pouťových atrakcí při Chodských slavnostech ho na zaznamenáníhodnou sportovní činnost využil snad pouze pořadatel David Sekerák při odloučených vrhačských disciplínách atletického mítinku Hvězdné házení, konaného na Městském stadionu Střelnice.

Budova sokolovny je pro různé sporty nadále v provozu a zřejmě nejvytíženější je vedlejší sportovní hala.

Samozřejmě hovoříme o době, kdy se sportovat může, a ne o současné době koronavirového temna…

V Domažlicích vznikla místní sokolská jednota roku 1868 a zpočátku provozovala svou činnost v různých objektech ve městě, například v kramářské dílně nebo později v přestavené restauraci Sokolský dům. Před stavbou sokolovny v roce 1935 byla zavedena pracovní povinnost na každého člena jednoty, muži odpracovávali 55 hodin, ženy 20 hodin. Stavba byla na svoji dobu velice moderní. Ke stavbě byl využit nový materiál – ocelová kon-strukce v kombinaci s 15 cm silnými cihelnými stěnami z termobetonových tvárnic. Izolační schopnosti takovéto stěny byly stejné jako u cihlové zdi silné 75 cm. Nový způsob stavění byl velmi rychlý, a tak byla sokolovna do zimy pod střechou. Celkem členové a přizvaní hosté odpracovali na sokolovně více než 17 tisíc hodin. Sokolovna byla slavnostně otevřena 1. června 1936. Slavnostního aktu se účastnili zástupci okresního úřadu, okresního výboru a města, delegace vojenské posádky, hasičské župy Chodské, jednoty Československé obce legionářské, DTJ, Národní gardy, žactvo gymnázia, pěvecký spolek Čerchovan a mnoho dalších hostů a domažlických občanů.

Tělocvičný sál byl dlouhý 30 a široký 165 metrů. Při rozestupu 180 cm v něm mohlo najednou cvičit sto cvičenců.

Po sametové revoluci v roce 1989 byla zahájena jednání o navrácení majetku původním majitelům, kterým byl v roce 1948 zabaven. Tělocvičná jednota Sokol Domažlice vlastnila před rokem 1948 Sokolský dům na náměstí, sokoliště s tenisovými kurty, sokolovnu, sokolský srub s hřištěm v lesích u Babylonu a Husovo pole pod Vavřincem. V roce 1989 však převzalo Sokolský dům město Domažlice, kterému jej předala odborářská Tělovýchovná jednota Jiskra Domažlice, která vznikla v roce 1953 po reorganizaci československé tělovýchovy.

Autor: Robert Babor a Pavel Michalec