Ke své tvorbě používá vaječné skořápky, listy, kameny, šišky, ale i to, co najdete ve spíži: rýži, těstoviny či skořápky od pistácií. A zatímco vy většinu z těchto věcí necháte ležet v lese, nebo je v domácnosti po spotřebování vyhodíte, ona se rozhodla, že tyto materiály využije ke své další tvorbě. A že je skutečně na co se dívat, se můžete přesvědčit v naší galerii.

Tvorba šatů podle Melissy Meier:

| Video: Youtube

Svojí tvorbou se autorka uměleckých děl Melissa Meier snaží překlenout propast mezi lidstvem a přírodu. Ženy, které ve vytvořených šatech, převlecích, maskách a kloboukách fotí, mají být příkladem síly, krásy a harmonie s živly. Při práci s environmentálními materiály se však zaměřuje i na sochařství, výtvarnictví a další oblasti.

„Svými díly se snažím vyprávět určitý příběh, vyjádřit konkrétní náladu, a to vše s použitím přírodních materiálů, jako jsou skořápky, listy či mech,“ vysvětluje umělkyně.

Jak se vám šaty z vaječných skořábek líbí? Hlasujte v anketě pod článkem.

Inspirace zvenku i zevnitř

Melissa tvrdí, že vždy uvnitř sebe cítila, že se chce v životě věnovat umění. Už jako malá malovala obrazy a její matka jí v tom neuvěřitelně podporovala, což, jak ostatně říká, dělá dodnes. „Měla jsem ale více úžasných učitelů umění, kteří ve mně věřili a motivovali mě k tomu, abych pokračovala v tom, co dělám,“ vzpomíná na své začátky Melissa.

Inspirací jí ale vždy byly a budou i okolní podněty. Melissa Meier se narodila v Brazílii, kde jí neustále ovlivňovaly krásy přírody, karneval a spiritualita, ale nápady čerpá i z cestování po světě.

„Už jako dítě jsem viděla krásné přehlídky kostýmů na karnevalu. Bylo v tom pro mě něco tak magického a silného, inspirovaly mě legendy o domorodcích, kteří se převlékali do zvířecích kůži a vytvářeli tak jakési spojení mezi lidmi a zvířaty,“ vysvětluje autorka děl, která se už v té době rozhodla, že chce jednou vytvářet něco podobného.

Vajíčka i bodliny dikobraza

Převleky, masky a kostýmy, které prazvláštně propojují člověka s přírodou, tvoří z materiálů vskutku netradičních. Jejich sběr je věc jedna, ale následné používání kvůli značné křehkosti a pomíjivosti materiálu věc druhá.

„Používám křehké organické materiály, které mají omezenou životnost, po jejímž vypršení se začnou rozkládat. Pak je pro mě do jisté míry frustrující, když se snažím své umění zachovat, což vyžaduje neustálé opravy a obnovy. Miluji, že materiály jsou organické a po dokončení mého uměleckého vyjádření se vrátí zpět přírodě,“ vysvětluje smysl své tvorby Melissa.

Měsíc práce si nechá dobře zaplatit

Nejen tvorba, ale i plánování, které každému dílu předchází, je nesmírně časově náročné. „Jelikož všechno vytvářím úplně sama, je pro mě každá malá chybička velkým problémem. Jeden neúspěšný kus může znamenat i další měsíc práce,“ říká autorka netradičních obleků.

I tak však cítí, že má smysl v tvorbě pokračovat, jelikož miluje ten pocit, když může výsledný kousek na ženu obléknout a její model tak doslova ožívá. Stejně tak si užívá i následné fotografování, díky kterému může svůj výtvor zakotvit v konkrétním čase.

Máte pocit, že její díla jsou sice zajímavá, ale nechápete, jak se tím může člověk uživit? Tak to vám teď nejspíš spadne brada, protože svá díla, na kterých pracuje někdy i měsíc a víc, prodává v přepočtu zhruba za 150 tisíc korun.

Touží zpracovat i další materiály

Nejvíc ale sní o tom, že vyzkouší i další materiály, které ve většině případů pro výtvarnou či jinak uměleckou tvorbu používány nejsou a jsou kategorizovány spíš jako odpad.

„Existuje mnoho dalších organických materiálů, které bych v budoucnu ráda využila. Například fazole, vlasy, vlákno, led či dřevěné uhlí. Z těchto, ale i dalších materiálů bych ráda tvořila jak kostýmy, tak i imaginární zvířata z jiných světů. Pár jsem jich už dělala. Například z pšenice,“ prozrazuje brazilská umělkyně na Maskslitmag.