Šimák se od sranda závodu prodral mezi elitu

Je mi 26 let a budou to tři roky co pracuji jako softwarový vývojář. Věnovat se ve volném čase sportu při práci v tomto odvětví mi přijde skoro až nutnost. Ty hodiny strávené před monitorem se na člověku podepíší. Sport je tak skvělý způsob, jak nechat hlavu trochu odpočinout. Většinou trénuji 5-6x týdně. Dvakrát v týdnu se účastním kruhových tréninků, jednou trénuji čistě překážky, jednou jdu na boulder pro zlepšení úchopu a také se zaměřuji na běhání. Na všechny tyto aktivity se zpravidla někdo z týmu přidá, běh bývá individuální.

Zdroj: Deník / Redakce

Světový pohár v Londýně pro mě znamenal splněný cíl pro letošní sezonu. Město Londýn miluji a nechtěl jsem prošvihnout možnost si tam zazávodit. Bez ohledu na to, že v tu chvíli jsem ještě neměl kvalifikaci jistou, jsme v pětičlenné bandě přátel v červnu koupili letenky na říjen a tím bylo naplánováno. Pro kvalifikaci jsem si na druhý pokus dojel v září na Slovensko do Valči a začátkem října mě čekal Londýn. Do závodu jsem šel naprosto bez ambicí na přední umístění a chtěl jsem jen překonat všechny překážky. To se mi nakonec podařilo a měl jsem z mojí účasti na MS velkou radost. Užíval jsem si každý metr tříkilometrové trasy a soustředil se na každou překážku. Konečného 107. místa ve věkové kategorii 20 – 29 let si moc vážím a cením si startu na MS.

Zdroj: Deník / Redakce

Největší motivací je především pokrok, který jsem za poslední rok přípravy udělal. Zároveň i fakt, že zatímco paty elitních závodníků jsou už v cíli, já ještě funím na trati. Kromě toho mám okolo závodů skvělou smečku kamarádů a tréninky jsou pak spíše zábava. Mojí prozatimní jedinou a hlavní výzvou pro sezonu 2020 je to, že bych se rád podíval na Mistrovství Evropy, které se tentokrát koná v italském zimním středisku Val di Fiemme. Nejtěžší závod byl nejspíš Spartan Race ve Valče. Ne že by podmínky byly tak náročné, ale dva měsíce předtím mi totiž utekla kvalifikace v Kubínské Hole, kde jsem skončil na prvním nepostupovém místě. Takže ve Valče se šlo opravdu na dřeň, protože v případě neúspěchu už zbýval jen poslední pokus na Lipně. Nakonec jedinou neúspěšnou překážkou tam pro mě byl hod oštěpem. I to ale stačilo na vysněnou kvalifikaci ve věkové kategorii.

Zdroj: Deník / Redakce