Jen asi hodinu cesty od Bělé nad Radbuzou v příhraniční oblasti Českého lesa, při severní stráni kopce Černé Hory lze projet stejnojmennou osadou. A byla to zdejší „hora“, opředená pověstmi, která propůjčila osadě své jméno. I když v Černé Hoře nestávalo žádné šlechtické sídlo, je historie obce zajímavá pro své osudy, kterým se zřejmě podobaly starší dějiny sousední středověké osady Roudnice. Tam nějaké panské sídlo kdysi nejspíš stávalo.

První zmínky o staré vsi Černé Hoře známe z 15. století, kdy je zmiňována v písemnosti datované k roku 1407. Zánik obce přinesly husitské války, a to tak velkou měrou, že ještě v roce 1544 zde čteme o pusté vsi. V 17. století čteme o deseti hospodářích, ves patřila pod správu panství Horšovskotýnských Trauttmansdorffů. V 18. století ves náležela k panskému statku v Hostouni, který rovněž tvořil část Trauttmansdor­ffského panství. Před polovinou 19. století čteme o sto jedenácti obyvatelích žijících v sedmnácti domech. Ač šlo národnostně o Němce, překvapivě užívali důsledně českého názvu obce. Ještě v čase okupace Československa německou armádou žilo v Černé Hoře asi sto jedna osob, zato v poválečném období, konkrétně počátkem 50. let 20. století už zde obývalo osm domů pouhých čtyřicet sedm obyvatel. Z původní historické zástavby přežily jen tři objekty. A někdejší ves dnes obývají jen chalupáři.

Přijedeme-li do Černé Hory od Čečína, lze se vydat polní cestou asi dva kilometry severním směrem, až dojdeme mezi dva rybníky. Průvodci zmiňují jejich písečné dno. Zde někde na okraji lesa měla stávat i středověká ves Roudnice. Snad na místě bývalé hájovny, přestavěné za účelem rekreace coby chata. I bývalá hájovna nesla název původní vsi Roudnice. O původní obci víme díky zmínce o panu Jindřichovi, psaném jako Roudnický, a to k roku 1379. Na základě užívaného predikátu usuzujeme, že s vysokou mírou pravděpodobnosti mohlo stát v zaniklé Roudnici i nějaké panské sídlo, užívané panem Jindřichem a jeho rodem. Jakou mělo podobu, nevíme. Mohlo jít například o tvrz či opevněný dvorec nebo alespoň lepší zpevněné stavení. Podrobnější zprávy o osudu obce i eventuálního panského sídla chybějí. Lze usuzovat, že podobně jako blízkou Černou Horu i Roudnici převálcovala vojska během bouřlivých časů husitského hnutí. Bohužel, dnešní badatelé se v případě Roudnice potýkají s nedostatkem hmotných i písemných dokladů.