Kus života má spojený s trhanovským zámkem vystavěným v letech 1676–77 Wolfem Maxmiliánem Lamingenem z Albenreuthu (tzv. Lomikarem, který nechal popravit chodského rebela J. S. Kozinu) jeho správce Václav Šafařík. Letos 1. srpna započne jedenadvacátý rok jeho jakési symbiózy s touto památkou, která má – podobně jako v jiné historické objekty – své vlastní strašidlo.

„O něm by vám mohli povídat ti, kteří tu byli ubytovaní,“ říká s úsměvem správce a nájemce v jedné osobě.

„Máme pokoj, ve kterém když v něm spí někdo nový, tak se mu zdá, že ho neustále někdo budí a chodí po něm. Ale máme zde také různé neočekávané výpadky energií, stává se, že nějaká ´mašina´ z ničeho nic přestane jít, a pak se zase sama od sebe spustí. Záhadou jsou dřevěné schody, po kterých v noci někdo chodí. zažil jsem to v noci při kontrolách zámku. Vyšel jsem po schodech do místnosti, a když jsem byl zhruba v její polovině, slyšel jsem, jak někdo jde po schodech za mnou. Nikdo tam samozřejmě nebyl,“ vypráví Šafařík.

Osobně žádného ducha ani jeho stín v zámku neviděl, zato prý se nevysvětlitelný úkaz se objevil při leteckém snímkování v rybníku.

„Na jedné z fotografií je vidět v rybníku postava. Nevím, jak je to možné. Říká se, že je to Lomikar. K tomu se váže pověst, že vzbouření Chodové v roce 1695 do rybníka vhodili dubovou lavici z nádvoří zámku, na které byli trestáni. A Lomikar prý je vidět na hladině, jak se s párem volů a pluhem snaží lavici vyorat,“ doplňuje Šafařík s tím, že do zámeckých sklepů chodí děcka na stezku odvahy.

Slouží už pod čtvrtým "pánem"

Za uplynulá léta spolu se zámkem vystřídal čtvero majitelů.

„Nejprve zámek patřil Škole v přírodě Sokolov. Tu zrušili a zámek i já jsme přešli pod Karlovarský kraj. V roce 2002 zrušilo ministerstvo školství školy v přírodě a dva roky jsem pak pracoval pod státem, který mne přemluvil, abych si vzal objekt do pronájmu. Když v roce 2004 dostala zámek obec Trhanov, chtěla, abych tu pokračoval,“ vysvětluje s tím, že si vše moc rozmýšlel.

„Je to těžké, školy v přírodě přestaly jezdit, musíme pořád shánět zákazníky – tedy školy na ubytování. Když byl zámek předán obci, musela se zavázat, že ho 10 let neprodá a udrží v něm stávající činnost, tedy ubytování pro děti a mládež,“ vysvětluje Šafařík.

Je situace s fungováním zámku opravdu tak složitá?

„Jak a kdy. Přes léto to ještě jde, ale v zimě neubytováváme, neboť bychom prostory nedokázali vytápět na potřebnou teplotu. Chce to nová okna, dveře i topení,“ odpovídá na naši otázku.

Kdo byl v zámku tento týden

Tento týden se to ale v zámku hemžilo mladými lidmi.

„Jsme tu s kolegy a našimi žáky prvních a druhých ročníků. Hledali jsme ubytování nedaleko od Plzně, vybírali vhodné ubytování také z ekonomických důvodů a nakonec jsme zvolili trhanovský zámek. Přijeli jsme v pondělí dopoledne a odjíždíme dnes,“ uvedl v pátek Deníku Pavel Švejda, učitel SOŠ obchodu, užitého umění a designu z Nerudovy ulice v Plzni.

Studenti měli možnost pracovat v zámku, ale také vycházeli malovat do plenéru.

„Je tu v okolí moc pěkná krajina, jsou zde vhodné podmínky pro práci se studenty naší školy. Je zde prostředí velmi vhodné pro malbu, spousta různých krajinek,“ pochvaloval si výběr Švejda.

Studenti plzeňské školy se právě vrátili z malování v plenéru.

Podle jeho slov vznikla v Trhanově a okolí zajímavá díla, nikoli umělecká, zato bylo důležité, aby se žáci naučili přistoupit ke krajině a zachytit ji tak, jak potřebují.

„Zámecký servis byl naprosto perfektní, velice hodnotíme skvělý přístup. Pokud bych měl náš trhanovský pobyt shrnout, bylo nám tady moc dobře, jen nás ve čtvrtek večer, když jsme chtěli opékat vuřty, zahnala dešťová přeháňka,“ zhodnotil Švejda.

„Jsem moc rád, že se jim zde líbilo, je to náš hlavní cíl. Těší mne pochvala i to, když se sem naši návštěvníci vracejí,“ reagoval Šafařík a dodal, že strašení a pověsti vážící se k zámku hosty neodrazují.

Trhanovský zámek.
Vchod zámku střeží kohouti…
…kteří se moc líbí dětem.