Například, že v této době, po roce 1800, žili ve Kdyni žid Jonathan Hahn s manželkou Kateřinou, rozenou Schwarzovou. Měli pět dětí. Jonathan živil svou rodinu obchodem. Tou dobou došlo také k rozvolnění předchozích restrikcí při přijímání židů do podnájmu. „Kdyňští sousedé“ sice k podobnému kroku potřebovali souhlas obce. Konšelé se sice občas usnesli „žádosti nevyhovět“, jako v případě kdyňského občana Jana Hostaše, ale dosavadní pevné hráze bránící podobným nájmům již víceméně popraskaly. Devatenácté století mělo být věkem židovské emancipace, vedoucí k asimilaci židovstva, snu o zdánlivé toleranci ze strany většinové společnosti. Tento sen velmi brutálně zrušila až druhé světová válka a hrůzný holocaust.

Zatím se můžeme domnívat, že žid Rudolf Hahn, zmiňovaný kronikami a žijící ve Kdyni počátkem devatenáctého století byl prvorozeným synem uvedeného obchodníka Jonathana Hahna. Víme, že s manželkou Esther, narozenou v Čachrově na blízkém Klatovsku, měl tři doložené děti. Bydleli spolu v domku čp. 159.

Hned vedle, ve stavení čp. 158, žili ve stejnou dobu Lazar Beck s manželkou Annou, rozenou Fischlovou, která se do Kdyně přivdala z Merklína. Měli spolu také tři děti. Další židovskou rodinou, žijící za oněch časů ve Kdyni, patřila k Mojžíši Bacharachovi. Jeho manželka Kateřina se narodila v Trhanově jako Eisigová. Případ Bacharachovy dcery Barbory smutně ilustruje restrikce devatenáctého století v případě uzavírání sňatků. Pět Barbořiných dětí bylo ve farní kronice zapsáno jako nemanželských. Nebyla to tak zcela pravda. Barbora byla oddána, ale pouze podle židovské tradice. Protože neměli s manželem dost finančních prostředků na patřičný velký poplatek spjatý s povolením ke sňatku, řešili záležitost podobným způsobem jako židovské rodiny nacházející se v podobné situaci na území českých zemí. Úřady způsob sňatku podle židovského rituálu neuznávaly a děti zaznamenávaly jako nemanželské. V dané době také nebyl v kronikách zaznamenán žádný židovský sňatek.

Všichni si velmi cenili Mojžíše Reache z domku čp. 32. Jeho žena Rosa pocházela až z Prahy, kde byla rozená jako Löwyová. Spolu měli pět dětí. Mojžíš Reach působil ve Kdyni jako ranhojič a porodník. Lidé jej milovali, protože léčil zdarma. Také se pak říkalo, že zemřel zcela chudý. Kupodivu jej měl rád i kdyňský lékař dr. Weisl, který rád Reachovi nechával vydělat a dělil se s ním i o lékařské honoráře za léčení dělníků ve Schmidtově továrně.

Mojžíš Reach zemřel roku 1869 a byl pohřben na židovském hřbitově v blízké Loučimi. Ještě ve třicátých letech dvacátého století se o jeho náhrobku psalo jako o „velmi sešlém“.

Šestou židovskou rodinou, žijící počátkem 19. věku ve Kdyni, byla rodina Michala Hahna z domku čp. 59. Oženil se s Reginou rozenou Freundovou, pocházející z Oseka na Rokycansku. Měli dohromady osm dětí! První se narodilo roku 1839 a poslední v roce 1856. A povolání živitele rodiny? Michal Hahn působil ve Kdyni jako krejčík.

Autor: David Růžička