Kostel, který ležel v zakázaném hraničním pásmu, byl v 70. letech 20. století z podnětu velitele roty PS v Nemanicích odstřelen a prakticky zanikl.

V roce 2011 byly zasypané základy kostela obnaženy a částečně zrekonstruovány. Hlavním iniciátorem oživení zbytků zpustošeného kostela byl předák spolku grafenriedských rodáků Hans Laubmeier. Práce proběhly za podpory starostů z Klenčí pod Čerchovem, Nemanic, na jejichž území Lučina ležela, a Waldmünchenu. Projekt nazvaný „Znovuzrození kostela sv. Jiří v Lučině – Grafenriedu" byl rovněž spolufinancován EU. Práce na obnovení kostela se zúčastnili zájemci o dějiny regionu z Čech i Německa.

Vysvěcení znovuzrozeného kostela v Lučině – Grafenriedu.

Poslední dubnovou sobotu byly upravené zříceniny kostela slavnostně vysvěceny při česko-německé mši. O kulturní zpestření programu se postaraly bavorská hudba a pěvecký sbor z Waldmünchenu. Krásné, téměř letní počasí završilo příjemný zážitek z celé akce, na níž se vystřídalo kolem 400 až 500 návštěvníků z Čech i Bavorska.

Většina návštěvníků nemohla Lučinu, která byla donedávna ukryta v neproniknutelných houštinách ani poznat. Od února letošního roku zde totiž probíhalo vyřezávání náletové zeleně a místo rychle mění svojí tvář. Někteří návštěvníci nesli tuto změnu s určitou nelibostí.

Zde bych chtěl jako spolutvůrce projektu na obnovu kostela upozornit, že projekt na „Znovuzrození kostela" se týkal pouze kostela a jeho nejbližšího okolí. Vyřezávání stromů je již zcela v režii současného majitele pozemků – obce Nemanice.

Osobně bych některé staré stromy ponechal na místě, kde desetiletí rostly. Především hřbitov zbavený blahodárného stínu stromů působí ještě více zpustošeně a smutně. Věřím však, že až se po čase rány zacelí, bude opět celý areál vsi mnohem přehlednější a malebnější než doposud.

Vysvěcení znovuzrozeného kostela v Lučině – Grafenriedu.

Jedná se prakticky o první zásah do zpustlého areálu zaniklé vsi, kterých máme v Českém lese kolem devadesáti. Je to tedy zajímavá výzva i zkušenost pro příště.

Předpokládám, že v době zdražování energií a dotované štěpky dojde i na další zaniklé obce a jejich dřevní zásoby. Projíždíme-li dnes naší krajinou, nestačíme se divit změnám v úbytku dřevin, které „štěpkománie" přináší.

V současné době je mnohem nevybíravějším způsobem vyřezán i areál zaniklé vsi Bedřichov u Rybníka. Situace s určitou dávkou nadsázky připomíná období průmyslové kolonizace, kdy na Chodsku nechvalně známý Lomikar rozpoznal bohatství pohraničních lesů, v nichž do té doby Chodové sekali pouze dříví na otop a řezali násady na čakany a začal s jejich těžbou pro potřeby skláren a hamrů.

To jsem již ale poněkud odbočil od tématu svého článku. V májovém počasí se určitě vyplatí Lučinu – Grafenried navštívit. Je vhodným cílem pro všechny zájemce o přírodu a historii Českého lesa a nezáleží na tom, zda místo již dříve navštívili, nebo jméno Lučina – Grafenried slyší poprvé v životě.

Autor: Zdeněk Procházka