Betlémy žije nejen o Vánocích 60letý Vratislav Altman ze St. Klíčova. Kdyňský rodák a ředitel domažlické pobočky ČSOB se věnuje betlémům i během roku,ale málokdo to o něm ví.

„Betlémy se zabývám s nějakými přestávkami už zhruba od 18 let. Tenkrát to byl jen pokus něco vyřezat, pak jsem se k betlémům tři desítky let nedostal. Posledních pět let jsem dělal betlémy trošku víc. Kvůli tomu, že jsem dvakrát poměrně dlouhou dobu marodil, měl jsem na betlémy bohatě času. Je to činnost, při níž se člověk neunaví," vysvětluje betlémář Altman.

Jak se přihodilo, že stal členem Spolku českých betlémářů? „Předně musím říct, že je to dobrovolný spolek, do kterého jsem vstoupil víceméně proto, že vychází klubový zpravodaj se zajímavými články, dostáváme po mailu novinky i upoutávky na výstavy. Pro mě je to čerpání zkušeností, a to i na výstavách, kde si dělám také fotodokumentaci," prozrazuje.

Jakým druhům betlémů se nejvíce věnuje?

„Zatím jsem vystřihoval a sestavoval hlavně papírové betlémy, které vycházely hodně za I. republiky. Byly jednak reklamní a pak také betlémy od preferovaných malířů, jako jsou Aleš, Wenig či Lada. První jsem vyřezal v roce ´67 či ´68. To byla první vlaštovka a vydala ho, tuším, charita. Koupil jsem ho ve stánku na Svaté hře u Příbrami, neboť tady na něco podobného člověk nenarazil," říká Altmann s tím, že především po revoluci se betlémy začaly více prodávat.

Již má vlastní recept jak papírový betlém sestavit, jaký materiál k figurkám a objektům vystřiženým z papíru užít.

„Kresby na papíru podlepuji překližkou a pak vyřezávám. Dělám i podstavce z různých materiálů, teď především z polypropylénu, který se mi osvědčil více než papírový karton či polystyrén. Vše se odvíjelo od dostupnosti materiálu i toho, jaké jsem měl v dané době finanční prostředky," popisuje s tím, že nyní má už 65 betlémů.

„Zatím jsem mapoval vývoj betlémů od těch dostupných z I. republiky až po nejaktuálnější věci, které vytvářejí malíři na objednávku – jako příklad mohu uvést pana Škopka a jeho Trhanovský betlém. jsou zajímavé tím, že jsou dělány pro jednotlivá místa , což je na nich vidět. Na již zmíněném Škopkově betlému je trhanovský kostel, krojované postavy a také Čerchov," vypočítává Altman.

Právě betlémy, které vznikaly za I. republiky, nás zaujaly…

„V té době dostávali obchodníci například betlémy od Cikorky. Ke zboží jim tehdy firma přibalila tři čtyři archy, a když u nich nějaká máma udělala větší nákup, dostala betlém pro děti," vysvětluje.

Projevuje při stavbě betlémů takzvanou lidovou tvořivost? Staví konkrétní betlém každý rok stejně, nebo figurky umisťuje jinak?

„Pokud je k betlému dokumentace, snažím se postupovat podle ní. Když kdysi betlémy vycházely, byl tam i obrázek, jak by měly vypadat sestavené. Pokud mám návod k dispozici a jde to, snažím se dodržet původní vzhled betlému, i když se mi rozestavení třeba nelíbí. Samozřejmě záleží i na tom, kolik má ten který betlém figurek. Betlémy, které jich mají třeba 120, těžko postavíte rok co rok stejně, navíc se těžko docílí toho, aby byly všechny postavičky vidět. Snažím se figurky stavět tak, aby byly menší vpředu a postupně větší a větší. Jinak by v betlému byly zbytečné, pokud by nebyly vidět," prohlašuje betlémář a vzápětí přiznává, že přece jen do rozestavení figurek v betlému už zasáhl.

„Teď jsem právě jeden předělal, z širokého je betlém na výšku. Letos jsem mimořádně do této doby postavil asi jednadvacet betlémů," překvapuje vzápětí.

Kde tyto symboly Vánoc uchovává, vyrábí a sestavuje? Co na tuto jeho zálibu říká manželka?

„Některé betlémy jsou po výstavách, jiné doma. Pro betlémy mám vyhrazenou jednu místnost, takže ty obytné s nimi v podstatě nezatěžuji. Manželku do betlémů moc nezapojuji, jen jí nový betlém ukážu. Někdy se jí – pravda – zdá, že už je jich moc. Myslím si ale , že je to poměrně neškodná zábava, pouze se při ní hodně práší. Letos to bylo dobré, protože jsem v létě vyřezával venku. Dříve jsem používal klasickou pilku, nyní mám elektrickou. Jen jednu zimu jsem si vše vzal do kuchyně a udělal jsem tehdy asi čtyři betlémy, ale nebylo to dvakrát rozumné. Sice jsem vyřezával, jen když manželka nebyla doma, a pak jsem vše rychle vysál, ale prach, který se tvoří při řezání překližky, je jemňounký a dostane se opravdu všude," popisuje zkušenost Altman a dodává, že už dělal asi pětkrát z obrovské překližky o rozměrech 2,5 krát 1,5 metru.

„Materiál je dnes vynikající, pamatuji si, když jsem ho sháněl za totality. Dělal jsem i na dřevotřísce – kouscích odpadu od truhláře," vzpomíná.

Pan Altman se rozhodl o svoje betlémy podělit i s ostatními, proto některé před časem zapůjčil do Trhanova. Nyní je možné vidět necelou dvacítku jeho betlémů až do 9. ledna příštího roku některé jeho skvosty ve Kdyni v prostorách městské knihovny.

„Chci, aby se na betlémy podíval někdo jiný, když už jsem si s nimi dal práci. Ve Kdyni mám vystavený například betlém od paní Horálkové, jenž patří mezi krajové betlémy mapující Českou republiku. Je jich už šest, zatím mám hotové tři. Výstava byla nazvána Betlémy – poezie Vánoc a je tam necelá dvacítka betlémů. Jsou tam zastoupené různé vývojové řady skládacích papírových betlémů, jichž se dnes nabízí na internetu ´mraky´," podotýká Altman.

Nejnovější kousek má ještě rozdělaný.

„Je to jihočeský betlém z konce 80. let od akademického malíře pana Pokorného, který již zemřel, a zobrazuje zaniklá řemesla," vysvětluje Altman.

Dokáže říct, kolik betlémů hodlá ještě sestavit? „Já se snažím tohle opustit, protože co se týče prostoru, už nebudu mít betlémy kam dávat. Sice je rozebírám, každý se vejde do menší krabičky, jen ´soklík´ zabere více místa, ale snažím se to eliminovat," říká.

Betlém vystaví i ve svém bydlišti, ve Starém Klíčově.

„Mám u domu zahrádku a chci tam vystavit před Vánoci tenhle betlém, s nímž jsem si v létě trošku pohrál. Není to výrazná kopie jiného, viděl jsem zajímavou dřevěnou bednu, tak jsem do ní betlém udělal. Kolem nás chodí děti i maminky s kočárky, tak ať se potěší," směje se.

Jaký ze svých betlémů má nejraději? „Asi ten první, Wenigův, který jsem vytvořil pro své rodiče ve Kdyni. Protože ho mám moc rád, sehnal jsem si letos přes internet archy, původní výtisk asi z roku 1936. Je však na špatném papíře a tisk není tak pěkný jako od charity z roku 1968, ale letos jsem si ho doma postavil," říká Altman s tím, že před vánoci postaví několik betlémů a z nich si vyberou domů dcery.

Má představu, jaký betlém by ještě chtěl do své sbírky? Ví, kde pramení jeho vztah k výtvarnu? „Přál bych si vyřezat ze dřeva vlastní regionální betlém. To znamená, že tam kromě figurek budou i stavby z okolí. Představuji si, že tam bude mrákovský kostel a na druhou stranu kdyňský, možná v pozadí Javor, Čerchov a také Rýzmberk i Koráb. Místa si fotím, abych měl představu, pak si vše namaluji. Kdysi jsem se malování věnoval, vždy mne to k výtvarnému umění táhlo. Můj děda mi kreslil na papír kopie obrázků z knížek, měl doma i betlém, který se snažil rozhýbat přes motor z gramofonu, takže jsem vše po něm asi zdědil," zakončuje betlémář Altman.