Jeho sběratelská vášeň propukla u lesního dělníka, který dnes žije v malé vesničce s názvem Podlesí nedaleko Dolního Žandova, poté, co mu maminka darovala program podepsaný Louisem Armstrongem.

„Program podepsaný proslulým americkým džezovým hudebníkem je z roku 1965, kdy vystoupil v Praze. Od maminky jsem ho tehdy dostal jako dárek. Dnes už kromě stovek podepsaných exlibris čítá moje sbírka osm tisíc podpisů. Z velké části jsou podpisy doprovázené fotografiemi," řekl majitel jedinečné sbírky Lukáš Vorlíček.

Vorlíček nesbírá jen autogramy světových celebrit, ale také lidí, kteří jeho osobně něčím zaujmou, ať už jde o sportovce, politiky, církevní osobnosti, osobnosti II.světové války, herce, zpěváky, malíře, spisovatele nebo třeba vědce.
„Nejvíce si ale samozřejmě cením právě onoho prvního podepsaného programu. Mým posledním úlovkem je autogram Jaroslava Klemeše, posledního žijícího válečného parašutisty, který byl vysazen v protektorátu."

Ve své sbírce má Lukáš Vorlíček například i autogram sira Nicholase Wintona.

„Když chci získat nějaký autogram, pošlu dotyčnému dopis s žádostí. Obsahuje dvě kartičky na autogram a ofrankovanou obálku se zpětnou adresou. Osobnost oslovím maximálně třikrát. Ti, o jejichž podpis jsem velice stál, mi jej poslali. Autogram sira Nicholase Wintona byl pro mě jedním z nejočekávanějších, autogramy členů zahraničního odboje a příslušníků RAF neméně. Další radostí je pro mě sehnat podpis některého z osobností majících vztah k Chodsku, jako je J. Š. Baar, J. F. Hruška, J. Vrba, J.Thomayer a tak dále. Sám pro sebe si tvořím sbírku z Chodska, ať už jsou to fotografie, pohlednice, dopisy nebo knihy," pokračuje Vorlíček s tím, že některé podpisy zakoupil v antikvariátech nebo je získal výměnou při setkání členů klubu sběratelů autogramů, jehož je zakládajícím členem.

Vyslovený unikát své sbírky Lukáš Vorlíček označit nedokázal.
„Mám spoustu unikátních podpisů, cenných samozřejmě pro mě. Pro někoho mohou být naprosto nezajímavé. Mám třeba německé vydání knihy Hančička, Chodské děvče z roku 1893 včetně podpisu spisovatele Maximiliana Schmidta zvaného Waldschmidt a také české vydání Hančičky z roku 1896."

Podpisy má na sběratelských kartičkách, fotografiích, pohlednicích, knihách, programech či plakátech.
Velice rád by jednou uspořádal výstavu, teď mu to ale nedovolí čas.