Už to vypadalo, že legendární kapela Katapult nadobro zmizí z české hudební scény a fanouškům zbudou její písničky jen na starých deskách a že se frontman kapely Olda Říha stane nejstarším začínajícím sólovým zpěvákem. Opak je ale pravdou. Katapult nekončí, jede dál, v plné síle a dokonce s vlastním „muzeem“, kterému se „muzeum“ prostě neříká. Více prozradil Deníku sám Olda Říha v následujícím rozhovoru

Letošní rok pro vás nezačal příliš šťastně, co?

Letošní rok pro mě opravdu začal tragicky. Odešli dva lidé, kteří psali kapitoly nejen kapely Katapult, ale i mého života. Obzvláště těžce jsem nesl odchod Dědka Šindeláře, který patřil do mého života čtyřicet let. Nemohl jsem se z toho všeho dostat. Toužil jsem po tom si zahrát. Byl jsem naprosto zoufalý. K tomu mi přicházelo denně obrovské množství mailů, ve kterých fanoušci vyjadřovali svoje pocity, svůj smutek, ale i víru, že Katapult bude i nadále hrát.

Já pochopil, že pokud má Katapult a jeho písničky dál žít, nemůžu sedět v koutě a truchlit, ale začít něco dělat, protože já jsem Katapult. Vzal jsem telefon a zavolal technikům, svému a Dědkovu, a poprosil je, zda si nechtějí se mnou zahrát. Hned po prvních písničkách jsem pochopil, že tihle ti kluci nejsou fakt špatní, a tak vznikl nápad uspořádat pár koncertů a setkání s fanoušky jako vzpomínku na Dědka Šindeláře.

A tak jste přichystal vzpomínkovou šňůru?

Připraveno bylo několik naprosto výjimečných koncertů, které odstartovaly 27. února ve Stochově. Z původních pěti koncertů jich je už deset. Vyhověli jsme prostě obrovskému tlaku fanoušků zajet do různých regionů. Tím ale vzpomínkové turné na Dědka opravdu končí. Nechceme na něho zapomenout. To ani nejde, protože Dědek je tady všude ve mně, kolem mne. Kdykoliv se vrátím domů, přijdu do kanceláře, všude je Katapult a Dědek Šindelář.

Jak jste to řešil?

Posbíral jsem všechny věci, fotky, obrazy, plakáty, ceny, zabalil je do beden a odvezl do krásného kulturáčku v Podmoklech u Sušice, kam jsem všechno nandal. Slíbil jsem přeci, že Katapult bude mít jednou své muzeum, a tak ho má. Muzeum mu ale neříkám. Je to prostě výstava Historie Katapultu. Nechtěl jsem ji mít v žádných honosných výstavních sálech nebo muzeích, ale v klasické hospodě nebo kulturáčku, protože tam jsem začínali. Podmokelský kulturák se mi líbil, a tak jsem se s jeho provozovateli dohodl. Výstava vznikla během několika týdnů. Otevřeli jsme ji 20. března v rámci vzpomínkového turné.

Jaké jsou ohlasy?

Senzační. A to mě těší. Na výstavě prostě najdete celý průřez naší historií. Jsou tu k dostání i desky a další propagační věci kapely. Prostě naprostý servis pro naše fanoušky. Teď se do Podmokel s naším koncertem vracíme. Odehrajeme ho 25. dubna. Od 17 do 19 hodin je přichystáno setkání fanoušků a od 19 hodin samotný koncert. Pak bude autogramiáda, dárky, pivo, doutníky a retro disko. Prostě všechno bude v duchu hesla : kytara, hlas a srdce Katapultu.

Co bude dál s Katapultem? Sliboval jste sólovou dráhu…

Sólová dráha zatím není na programu dne. Katapult nekončí. Katapult prostě žije dál. Mé nové kluky diváci hodně brzy přijali. Svědčí o tom skandování Katapult, Katapult a spousta ohlasů v dopisech a mailech. Teď musíme sehnat ještě bubeníka a na podzim připravíme společnou desku a nový Katapult bude opět tady v plné síle. Já se na tuto novou kapitolu dějin kapely těším a vím, že fanoušci také. Nikdy bych nevěřil tomu, že všechno bude mít tak rychlý spád. Vždyť tohle to by snad nemohl ani nikdo vymyslet a naplánovat. To je naprostá shoda okolností a já jsem šťastný, že Katapult bude hrát dál a že zůstává věrný Šumavě a Sušicku kde začínal.

UPOZORNĚNÍ:

Koncert a setkání fanoušků Katapultu jako vzpomínka na Dědka se koná v Podmoklech u Sušice v sobotu 25. dubna, účinkuje Olda Říha – kytara, hlas a srdce. Začátek koncertu je v 19 hodin.