Nová Česko-německá naučná stezka Lísková/Haselbach zavede lidi do zpustlých míst v pohraničí, která kdysi žila, avšak po vysídlení německých obyvatel již nebyla obydlena a nakonec se o objekty postaraly bagry.

„Česko-německému pohraničí se věnuji již několik let a mojí specializací jsou vesnice Nemanice a Lísková. Napadlo mne, že by bylo přínosné, pokud by se kdokoliv bez přítomnosti průvodce mohl v kterémkoliv ročním období podívat na Lískovou. Je podle mého názoru jedním z reprezentativních míst v Českém lese, jednou z vesnic, které byly zničeny v důsledku poválečných událostí," přivítala v sobotu odpoledne na Lískové účastníky otevření nové naučné stezky Kamila Angelovová, její projektantka.

Stezka, která začíná naproti odbočce do Nemanic, za tamní čerpací stanicí, obnáší pět zastavení. Po počátečním, kde jsou umístěny také dobové fotografie někdejších obyvatel Lískové, se po trase dostaneme nejen tam, kde kdysi stávala kaple Nanebevzetí Panny Marie, ale i dále k pozůstatkům Horní Lískové, jež byla nejstarší částí vesnice Lísková, kde se nachází část zdiva a stará studna. Odtud se dostaneme k někdejší Zieglerově vile, domovu vyhlášené sklářské rodiny, po němž zbyly jen základy a také dvě okrasné dřeviny po později založeném zahradnictví, s odhadovaným stářím sto let. Poslední zastavení, Liščí díra, se nachází za Lískovou vlevo u pravoúhlé zatáčky směrem k Černé Řece.

„Je to dobře, že po zaniklé Lučině bylo takto vzpomenuto další místo," řekl Deníku 71letý Hans Laubmeier, rodák z Pily (Seeg) u Lučiny, jinak duchovní otec myšlenky pietní úpravy kostela ve jmenované zaniklé obci. Nyní žije Lappersdorfu u Řezna a otevírání stezky si nenechal ujít.

„Narodila jsem se tady v Lučině v roce 1939. Když mi bylo tak 7, 8 let, prohlíželi jsme si staré fotografie a začala jsem si zapisovat vše, co mi maminka o rodné obci vyprávěla. Dnes se mi mnozí diví, jak to všechno znám, když jsem tehdy při odsunu byla ještě dítě. Ale maminka toho hodně znala a vše mi předala," vyprávěla mimo jiné cestou Anna Marie Babl.

„Jste něco jako pochodující kronika," ocenil její vypravování a vědomosti klenečský farář P. Libor Buček.

Na Lískovou zavála cesta i ty, jejichž rodiny zde měly příbuzné či v obci kdysi žily. „Vše, co je s Lískovou spojené, mne velice zajímá. Můj otec byl totálně nasazen v Rakousku a když se vrátil, osídlil tady hostinec , který stál v místech dnešního hraničního přechodu. Provozoval tu restaurační činnost, řeznictví a měli hospodářství. Můj brácha a profesor Pirk byli poslední dva lidé, kteří se tady v ´47. roce narodili," prozradil nám Josef Dvořák z Poběžovic a dodal, že jeho otec skončil po 48. roce v uranovém dole Eliáš.

Otevření nové stezky se zúčastnila téměř stovka lidí z obou stran hranice, nechyběl starosta Waldmünchenu a předseda přeshraničního Akčního spolku Čerchov Markus Ackermann.

„Těší mne, že stezka přispěje k dalšímu poznávání a upevnění vztahu mezi oběma národy, když tu lidé budou chodit a potkávat se. Chtěl bych poděkovat slečně Kamile, která vytvořila atraktivní místo, které nemá nikde obdoby. Pevně doufám, že jsme se z tmavé minulosti ponaučili a podobné věci se již nebudou opakovat," uvedl mj. Ackermann.

Ze slavnostního otevření Česko-německé naučné stezky Lísková/Haselbach a procházky po ní.