„Mezi nejznámější světový porcelán patří bezesporu míšeň a vídeň. Je zajímavé, že značky těchto porcelánek byly už v osmnáctém století napodobovány. Malé manufaktury padělaly značky těchto velikánů kvůli prodejnosti,“ vysvětlila Čermáková a dodala: „Je velice těžké rozeznat pravý míšeňský či vídeňský porcelán. Jen čtyři osoby v republice dokáží zpracovat ucelenou kolekci porcelánu.“

O porcelánu se začalo mluvit už v šestém století našeho letopočtu.

Jedna z našich nejstarších porcelánek však byla založena až v roce 1789 v Horním Slavkově.

O rok později vznikla porcelánka Klášterec. Slavná porcelánka byla také v Týnci a v Praze.

Díky dochovaným historickým zápisům dnes víme, kolik měla která porcelánka zaměstnanců či kolik stály jednotlivé výrobky.

„Na Domažlicku bylo mnohem více výrobců keramiky a porcelánu než třeba na Klatovsku. Mnoho jich ale zaniklo. Slibný rozvoj keramiček zarazila hlavně I. světová válka,“ sdělila Čermáková.

Výroba keramiky se dochovala v Klenčí a
v Kolovči. Malá porcelánka však byla i ve Ždánově či Všerubech.

Kolovečskou keramiku vyrábí už sedmá generace Volfů.

K hnědé přibyla v roce 1990 i modrá.

Nalezené střepy kolovečské keramiky jsou dnes archeologicky cenné a uložené v muzeích.

„Zajímavé je, že kvůli migraci pracovníků porcelánek nese například chodská keramika prvky habánské keramiky. Tvůrcem chodského dekoru je František Míča. Ten povolal lidovou malířku Kreuzovou, aby podle jeho návrhu začala s malbou keramiky. Ta přidala rudé máky, a tak vznikl typický charakter chodské keramiky,“ dodala Čermáková.