Není přesně známo, kdy a jak ves vznikla. První písemná zmínka o obci se dochovala v knize Tomáše Bílka „Statky kollejí jesuitských a klášterů“ a zní: Roku 1239 odprodal klášter Benediktinský v Kladrubech díl vsi Stanetic za 68 hřiven stříbra.

Další zmínka je ve spise Vaněk - Hostaš „Soupis památek“ následovně: Stanetice, farní ves, bývalé dominium Kouty - Trhanov, patron hrabě Stadion.

Před r. 1372 získali Stanětice majitelé blízkého hradu Rýzmberka. S Rýzmberkem byla později obec přičleněna ke koutskému statku, k němuž patřila až do konce feudalismu.

V roce 1654 vykazovala obec 6 usedlostí, v roce 1757 pak 10 usedlostí. V roce 1930 bylo vykázáno 62 domů s 291 obyvateli, v roce 1991 bylo zde 55 obydlených domů se 126 obyvateli.

Kvůli častým požárům se nedochovala stará, došky a šindelem pokrytá stavení.

Název obce dle ústního podání vznikl takto: Původně nastěhovali se do zdejší krajiny dva bratři. Staněk usadil se zde - Stanětice a Zahoř v Zahořanech.

Od roku 1923 je vedena kronika obce. Prvním kronikářem byl ustanoven Bohumil Němeček, řídící učitel ve zdejší škole.

V obci jsou do dnešní doby vedeny dva spolky - sbor dobrovolných hasičů, který byl založen v roce 1880, a myslivecká společnost.

K obci se vztahuje jediná pověst: Na nedalekém vrchu pásával ovčák ovce. Brával s sebou na pastvu dcerku Markýtu. Jednou přiběhl z blízkého lesa vlk a Markýtu před očima ovčákovýma roztrhal.

A od té doby nazýván vrch ten „Markýta“.