Malá osada ležící nedaleko známé rekreační oblasti Babylon, která slouží dílem k trvalému bydlení, částečně k rekreaci, má obrovskou zvláštnost. Poblíž bývalého hostince U Bergmannů, jež nyní obývají manželé Kaplanovi, je připevněna na stromě u památného křížku cedulka náměstí Ferdinanda I. Šnajberského.

Označení malé venkovské návsi jako náměstí i samotné pojmenování rynku je doslova raritou, která nemá obdoby.

„Označení náměstí tam visí od naší první zabijačky, která se uskutečnila na návsi," vzpomíná Petr Šrail, předseda Občanského sdružení Šnajberk. Sdružení bylo založeno 7. února 2008 partou lidí, která se již předtím snažila zpestřit život v osadě Pila. Sdružení, které má internetové stránky nazvané Šnajberk sobě, pořádá nejen pro místní kulturní, společenské i sportovní akce.

Řada zejména těch později narozených, kteří nemají s osadou nic společného, často ani neví, proč se vlastně Pile říká Šnajberk. „Předně bych rád zmínil, že historie Pily začíná založením rybníků roku 1653. Pile se od pradávna říká Šnajberk, což zřejmě pochází z německého Schneiden–Werk, tedy zařízení na řezání. Rod Lamingenů z nedalekého Trhanova zde totiž nechal vystavět pilu a řezání hromad dřeva tam bylo každodenní náplní. Důkazem toho je i fotografie z první poloviny 20. století, kde popis Schneidwerk označuje pohled na Pilu," vysvětluje.

Po malém vysvětlování jsme se dostali až k pojmenování prťatého středu obce – náměstí. Proč mu přísluší právě název náměstí Ferdinanda I. Šnajberského? Kdo to vlastně byl?

„Bylo to prasátko, které to ´odneslo´ při naší první zabijačce," říká s úsměvem předseda sdružení.

Chudák prasátko!

„Vůbec ne, je to na jeho památku. Je nyní slavné, neboť procházející turisté často zjišťují, kdo vlastně ten Ferdinand I. Šnajberský byl, a je to pro ně velká zábava," oponuje Šrail.

´Šnajberk´ navíc najdete v Pile i na tabulce, která je při vjezdu do osady od hlavní silnice číslo I/26 Draženov-Babylon připevněná pod oficiálním označením obce.