A právě o Velikonocích jsme hovořili s farářem klenečské farnosti, čtyřiatřicetiletým P. Liborem Bučkem.

Co pro křesťany znamenají Velikonoce? Dá se říci, že jsou většími svátky než Vánoce?

Určitě! Je to zřejmé proto, že jim předchází Svatý týden.

Někdo užívá termín Pašijový týden, je to totéž?

Ano, ale mně se líbí více Svatý týden. Pašijový je zřejmě odvozen od toho, že se čtou nebo zpívají pašije, což jsou dlouhé příběhy, v nichž jsou zachyceny poslední hodiny Kristova života.

Kdy tento týden začíná?

Začíná Květnou nedělí, což je velice zvláštní den. Na začátku se připomíná radost nad tím, že se vítá Kristus v Jeruzalémě. Lidé jsou nadšení, mávají ratolestmi, vkládají pláště pod Krista, aby dali najevo, že přichází někdo pro ně, region i svět důležitý. Pak se to zhoupne jinam, čtou se pašije: ´Fuj!´ poplivou ho, zbijou a pak ho sprostě pověsí. Ta liturgie má v sobě obě polohy, v tom je zajímavá a ambivaletní (protikladná – pozn. red.). Je to stejné jako v životě; nepřichází jen euforická vlna, ale je to hezká mozaika.

P. Libor Buček.

Mají věřící o Květnou neděli velký zájem?

Zájem je velký, řekl bych, že Velikonoce jsou spojené s tím, že se někteří křesťané oklepou a přijdou do kostela. Podobně je tomu i o Vánocích, kdy je také účast na mších vyšší než jindy během roku.

Světí se také kočičky…

To je pravda…

Co takzvané Modré pondělí?

To snad vymysleli zedníci? (smích)  Ne, s Modrým pondělím, myslím, nemám opravdu nic společného.

P. Libor Buček.

Co Škaredá středa?

Tu také nenajdeme v žádných oficiálních textech.

Následuje Zelený čtvrtek…

K němu už se hlásím. Je to den, kdy bývá v každé katedrále bohoslužba, na niž přijíždějí všichni kněží z diecéze.

Od nás, předpokládám, zamíří do Bartolomějské katedrály v Plzni…

Ano. Zelený čtvrtek je jediný velký den, řekl bych náš kněžský svátek. Dopoledne si připomínáme den, kdy Kristus ustanovil kněžství.

Pojedete také?

Samozřejmě! K večeru už se ale zase slaví ve farnostech, a to připomínka večeře, kdy Kristus poprvé v historii bere chléb, láme ho rozdává se slovy: ´Toto je moje tělo!´ Nikdo to nikdy předtím neslyšel, a pak Kristus naplní i kalich. Souvisí to i s židovstvím, večeře tak nějak vypadala. Nikdy to však nebylo spojené s Ježíšovými slovy. Je v tom jakási novinka a hlavně jedinečnost, že zaznívají.

Co následovalo v životě Ježíše potom?

Po večeři nechyběl chvalozpěv, což je také původně židovská záležitost, a šli se modlit do zahrady. Následovala zrada, zatčení Ježíše a jeho odvedení. Všichni utekli, což je také zajímavé. Učedníci nejprve samé ´Kristus, Kristus´ a nakonec jim byla bližší vlastní kůže a zdrhli.

Vraťme se do současnosti. Zelený čtvrtek je specifický tím, že utichnou kostelní zvony.

Lidově se říká, že odlétají do Říma, i když nevím, co by tam s nimi dělali (smích). Po pravdě je to tak, že večer v úvodu liturgie naposledy zaznějí, pak zmlknou až do Bílé soboty.

Jak zvony umlčujete konkrétně tady u vás, v Klenčí?

Vypíná se automatické zvonění, v kostele se nepoužívají žádné zvonky, skutečně se rozezní až na Bílou sobotu.

Poté už následuje Velký pátek.

To je také zajímavý den!

Čím konkrétně?

Křesťané mají nařízené v roce pouze dva dny přísného půstu, což je nejliberálnější co se týče půstu mezi světovými náboženstvími. V islámu jsou pravidla daleko drsnější, v hinduismu a budhismu mají věřící odříkání mnohem intenzivnější. Křesťané drží přísný půst o Popeleční středě a o Velkém pátku.

P. Libor Buček.

Proč dostal právě příměr velký?

Udála se spousta zásadních věcí. Na Velký pátek události pokračovaly soudem Kristovým, odsouzením, následovala Křížová cesta. A Bible říká, že kolem 9. hodiny ranní už byl Kristus přibit na kříž.

Co přináší vašim věřícím Bílá sobota?

Je významným dnem pro nově pokřtěné. První generace křesťanů se křtila právě tento den.

Má přízvisko ´bílá´ nějaký reálný základ?

Souvisí to s křtem, kde se objevuje novost, čistota, nový start. Právě proto se tehdy celí vysvlékli a oblékli se do bílého.

Co vás napadne ve spojitosti s Velikonoční nedělí?

Pro někoho to může být den jako každý jiný, pro věřící je to jádro křesťanství. Velikonoční neděle přináší nejzásadnější sdělení víry: ´Kristus vstal z mrtvých!´, což je důležitější než to, že se narodil.

Velikonoční pondělí má přízvisko ´červené´. Vyskytuje se podobný název v církvi?

Neřekl bych. Celý týden následující po neděli velikonoční má v liturgii název Velikonoční oktáv a na dny se hledí tak, jako by každý z nich byla neděle.

Skutečně každý den neděle?

Ano, protože po čtyřiceti dnech postění se konečně slaví. Proto následuje týden nedělí, kdy je zároveň připomínáno hlavní téma – Zmrtvýchvstání. Znamená to nejen nový život, ale také naději, že Kristus žije a skutečně je tím Mesiášem.

Zapomněli jsme podrobněji rozebrat to, kdy se vlastně vrátí zvony z Říma…

Bible je skoupá na informaci, kdy přesně došlo k zmrtvýchvstání Ježíše. Bible pouze říká, že v pátek odpoledne byl pohřeb a v neděli ráno byl Boží hrob prázdný. V intervalu mezi tím nastalo vzkříšení. A protože křesťané jsou asi nedočkaví, už v sobotu večer se oslavuje vzkříšení, přilétají zvony a naplno se zpívá.

Co říkáte tomu, že Velký pátek bývá spojován s magickými silami. Hory mají vydávat poklady, nemá se údajně rýt ani jinak hýbat se zemí, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno v Kristově krvi. Dokonce ani si nemáme půjčovat věci, mohly by prý být očarované…

Tak tohle se ke mně ještě nedostalo, to nám na fakultě zamlčeli (smích). Vysvětluji si to tak, že některé věci žijí svým životem a nabalují se na ně různé pověry.

Kdesi jsme četla, že Velikonoce netrvají jen námi probíranou dobu, ale pro církev prý daleko déle, celkem 50 dní až do Letnic.

Pokusím se trošku vrátit. Od Popeleční středy je čtyřicet dní půst. Následuje dalších 40 dní do Nanebevstoupení a dalších deset do Seslání Ducha svatého. Takže těch 50 dní je od Zmrtvýchvstání do seslání Ducha svatého. Velikonoční oktáv – osm dní po Zmrtvýchvstání – to je bez debat. Je to stále jedno téma v liturgii, velká euforie. Ale fakticky každá z nedělí během roku je připomínka Zmrtvýchvstání, takže každá je jakoby velikonoční, protože má toto ústřední téma. Takže Velikonoční dobu 50 dní by šlo brát.

P. Libor Buček.

Jak oslavíte Velikonoce vy?

Ve čtvrtek dopoledne budu v Plzni. V pátek odpoledne bude Křížová cesta a po ní následují obřady Velkého pátku, atypická liturgie. Sobota je den ticha a až večer se před kostelem zapálí oheň, světí se velikonoční svíce a následují obřady. Čte se více než obvykle, a pak se to zhoupne do druhé poloviny, kdy se slaví Zmrtvýchvstání a zpívá se Aleluja, zvoní zvony. Neděle bude můj běžný pracovní den a v pondělí mám stejný program, slavnosti jakoby dobíhají.

A v pondělí?

Čekají mne tři bohoslužby – v Klenčí, Trhanově a v Nemanicích. Na večer jsem pak pozval na faru kolegy faráře na oslavu Velikonoc.