Krátce před prvním adventním víkendem byla pro veřejnost otevřena dlouho očekávaná výstava, kterou uspořádala Národní galerie ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Je věnovaná životu i tvorbě malíře Karla Škréty a době, v níž tento umělec žil. Tento vrchol letošní kulturní sezony má veškeré předpoklady zaujmout široké spektrum lidí.

Vzhledem k velkému rozsahu tohoto projektu bylo přikročeno k instalaci exponátů ve dvou výstavních sálech - Valdštejnské jízdárně a Jízdárně Pražského hradu. Pro oba prostory bylo zvoleno jednotné architektonické řešení v podobě barokní enfilády, v jejíchž průchodech jsou citlivě zakomponovány výstavní kabinety určené pro prezentaci rozměrově menších obrazů a prací na papíře – kreseb, grafických listů i archiválií. Toto dělení umožňuje návštěvníkům snadnou prostorovou orientaci v expozici a dobrý přehled. Celkový dojem umocňují na rozdíl od některých výstav v minulosti textově hodnotné i vizuálně dobře umístěné popisky jednotlivých exponátů.

Expozice ve Valdštejnské jízdárně seznamuje návštěvníky s rodovými kořeny Karla Škréty, tvorbou jeho předchůdců, malířů rudolfínského manýrismu a následně s pracemi umělců z německy mluvících zemí a Itálie, kteří byli jeho současníky, či jejichž díla pouze studoval. Škrétovy obrazy zde visí ukotveny v čase a prostoru. Pomyslné paprsky se sbíhají do středu výstavního sálu, kde je možné spatřit opravdový klenot – obraz Zvěstování od Quida Reniho. Prohlídka této části výstavy vrcholí kompletním přehledem dochovaných děl tzv. Svatováclavského cyklu a dalších obrazů, které tvořily výzdobu kláštera v Praze Na Zderaze a jeho knihovny. Instalaci doplňují oddíly věnované Škrétově domácnosti a také obrazu jeho druhého života. Jsou zde zmíněni jeho životopisci, shromážděny materiály, které vypovídají mnohé o osudu jeho obrazů a je zde pojednáno také o Škrétovi jako postavě několika literárních a hudebních děl.

Expozice v Jízdárně Pražského hradu je koncipována do jisté míry jako tematická přehlídka okruhů Škrétovy tvorby. Také je doplněna pracemi dalších malířů nejen s ciziny, ale i jeho současníků a následovníků, kteří žili na území Českého království. Způsob instalace zdařile připomíná prostředí, pro které byla díla malována (část se jich in situ nachází dodnes). Před očima návštěvníků postupně defilují velká oltářní plátna, v dalších odděleních je možno obdivovat velký soubor Škrétova portrétního umění, doplněný o práce jeho dílny a o podobizny (malované také jinými malíři) významných osobností, které přímo ovlivňovaly jeho pracovní i všední život. Objevnou součástí výstavy jsou díla raně barokního sochařství, které zde reprezentuje především tvorba Jana Jiřího Bendla, Škrétova stejně talentovaného současníka a rivala na uměleckém poli. V kabinetech je kromě kresby a grafiky ve výběru zastoupena také oblast architektury - vystaveny jsou dobové stavební plány i soudobé malířské pohledy na místa spjatá se Škrétovým životem.

Několika ukázkami je také připomenuta tvorba malířova syna Karla Škréty ml., který sice kráčel v otcových stopách, ale věnoval se spíše obchodu a úřednické kariéře. Mocným dojmem působí závěrečná část výstavy - oltářní obrazy z litoměřické katedrály, ale zejména tzv. Pašijový cyklus z chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Hloubka děl tohoto souboru evokuje představu malířovy blížící se smrti a stává se tak vlastně jeho uměleckou závětí. Tato plátna jsou zde instalována v kontrastu s pracemi italských mistrů, kteří byli Škrétovi v mládí uměleckými vzory. Máme tím jedinečnou možnost srovnání jeho talentu a lze tak sledovat dlouhou cestu světem umění, kterou Karel Škréta, svými současníky označovaný za nejlepšího malíře své vlasti, absolvoval. Na jejím konci zanechal velké dílo, které se stalo jedním ze šperků nikoli jen našeho kulturního dědictví.

Výstava věnovaná odkazu tohoto zakladatele barokní malby v Čechách a barvitému obrazu doby, v níž žil jej představuje nejen jako umělce, ale také jako člověka. Po prohlídce pečlivě připravené a zdařile instalované přehlídky mnoha výjimečných uměleckých děl je možné zakoupit si obsáhlý katalog, ve kterém jsou publikovány nejnovější poznatky vědeckého bádání. Pak již zbývá jediné – vzdát hold členům autorského týmu, neboť díky jejich úsilí byla kulturní scéna naší země obohacena o mimořádnou výstavu plně srovnatelnou s obdobnými projekty realizovanými za hranicemi České republiky.

Autor: Stanislav Vaněk