Skutečně zajímavé věci, které milovníkům Jindřicha Šimona Baara ještě více přiblížily osobnost tohoto klenečského rodáka, zazněly v sále U Nádraží u příležitosti připomínky 90 let od jeho úmrtí.

Vážený muž, kněz a spisovatel nebyl v dobách, kdy začal studovat na domažlickém gymnáziu, jež nese jeho jméno, výtečným žákem. Ba právě naopak. Jedenáctiletý hoch měl na gymnáziu zpočátku problémy.

„Na gymnázium se dostal přijímacími zkouškami, které udělal na výbornou. Jediné neznalosti, které měl, byly z náboženství. Hned v prvním pololetí měl čtyři nedostatečné – z latinského jazyka, z českého jazyka, německého jazyka a zeměpisu," bylo prozrazeno při slavnostním večeru, jenž byl věnován nejen 90. výročí Baarova úmrtí.

Ten zahájil starosta Městyse Klenčí Jan Bozděch.

„V březnu roku 1325 se objevuje první písemná zmínka o Klenčí. Panovník Jan Lucemburský vydává Chodům privilegium za namáhavou a věrnou službu na hranicích, v dokumentu je seznam 11 vsí, mezi nimi i dnešní Klenčí. Od té doby za uplynulých 690 let zažilo Klenčí mnoho změn a událostí spojených zejména se starou zemskou stezkou do Řezna, která předurčila Klenčí za pomyslné centrum Horního Chodska," zahájil připomínku výročí starosta.

Posléze zmínil i další dvě jubilea.

„Dnešní večer je také připomenutím 90. výročí Baarova úmrtí. Vzpomínat s námi budou studenti gymnázia z Domažlic, kteří si o něm připravili polohraný dokument, a nemohou chybět ani milované Baarovy chodské písničky. Třetím výročím, které si letos připomínáme, je otevření místní základní školy. Přál bych si, abyste se dokázali přenést do doby, o které zde hovořím," popřál Bozděch.

Pak už pódium patřilo střídavě chodským písničkám v podání sester Hojdových a tří členů rodiny Moryskovy, gymnazistů a dále i mužského sboru Haltravan.

„Vážené klenečské společenství. Dovolte, abych po našich studentech pozdravila i já, a to jménem svým i svých milých kolegů, vaše dnešní shromáždění. Chtěli bychom vám i Klenčí popřát, aby vaše budoucnost a stávající přítomnost byly přinejmenším tak zářné a příjemné, jako vaše minulost," popřála mj. ředitelka GJŠB Jana Štenglová.

Mezi diváky nemohl chybět ten, který jde ve šlépějích svého otce Oskara Köglera. Muže, který po otevření hranic založil na podkladě postav Baarovy knihy Lůsy – manželů Králových, tradici pěších poutí z Klenčí do Furthu im Wald, kam se šlo letos po 23. Ptali jsme se, co ho do Klenčí přivedlo.

„Jsme sousedé a pro mne je zajímavé, co se tady u vás děje. Máte zajímavé noviny, z nichž se dozvídám, co dělají moji čeští přátelé. Proto jsem také dnes v Klenčí. Můj otec se velice zajímal o Baara, měl všechny jeho romány, které sám přečetl. Jsem rád, že alespoň trochu mluvím česky, ale Baarovy knihy jsem nečetl, je to pro mne těžké," přiznal Jürgen Kögler.