Spisovatel se narodil v Klenčí pod Čerchovem 10. července 1889 a zemřel 18. května 1961 v Domažlicích.

První větší literární pokusy Vrba publikoval při svém pobytu ve Vídni, kde studoval Vysokou školu zemědělskou (1910–1914). Pracoval tam jako žurnalista a přispíval do časopisů J. V. Rozmary.

Vrba je autorem venkovských a historických románů, které se dějově dotýkají Chodska (1917 – Dolina, 1919 –Boží mlýny, Jan Martin Šanda, 1923 – tři svazky knihy Chodské rebelie, 1929 – tři svazky díla Soumrak Hadlasuc rodu). Čtenáři si ho hojně spojují s prózami s přírodní tématikou. Velmi často se obracel k motivům lesa.

Psal také básně a významné jsou i jeho práce odborné (1923 – Chodsko pod Haltravou, 1932 – Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti). Ve své tvorbě se věnoval i knihám pro mládež.

Vytvořil 76 děl, které od roku 1925 vydával v edici sebraných spisů pražský nakladatel J. Otto. Všechna jeho díla má ve svém knižním fondu domažlická knihovna.

„Máme dokonce i svázané dílo v kožené vazbě, které spisovateli kdysi nechala zhotovit jako dárek jeho rodina,“ uvedla zástupkyně ředitelky Městské knihovny Boženy Němcové Hana Mlnáříková a pokračovala: „Naše instituce získala darem ze spisovatelovy pozůstalosti část jeho knihovny.“ Nyní městská knihovna disponuje dvě stě dvanácti svazky Vrbových děl.

Kritici mu v jeho době někdy vyčítali přílišnou rozsáhlost jeho díla.

„Bezmezné a soustavné jazykové lajdáctví je zřejmě ukazatelem chvatu, s kterým látá – píše se nemůže říci – Vrba své papírové zboží,“ píše ve svém Zápisníku v roce 1936 uznávaný kritik F.X.Šalda a pokračuje: „Takový literární velkoprůmyslník a velepsavec buď neumí česky nebo nemá dost času, aby mohl po sobě přečíst větu.“

Na podrobné zhodnocení celého Vrbova díla odborně fundovanou kritikou ani padesát let po jeho odchodu ještě nedošlo.