Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pomník od Václava Fialy bude Baldovu slušet

Domažlice - Miloš Novotný ze Společnosti pro památník bitvy u Domažlic shrnuje peripetie i radosti při dlouholetém úsilí o výstavbu památníku.

13.8.2015
SDÍLEJ:

Miloš Novotný.Foto: archiv

 V pátek 14. srpna v 17.00 hodin se naplní mnohaletá snaha o vybudování památníku, který by důstojně připomínal husitskou bitvu u Domažlic z roku 1431. Na Baldově bude odhalen pomník ve tvaru kalichu, jehož autorem je klatovský sochař Václav Fiala. Významným iniciátorem tohoto aktu byla Společnost pro památník bitvy u Domažlic. Přinášíme rozhovor s jejím předsedou Milošem Novotným.

O výstavbu památníku se Společnost zasazovala po dlouhá léta. Mohl byste toto úsilí shrnout?
Naše úsilí mělo dva důvody. Za prvé vrátit Baldovu naději na vzkříšení své slávy a významu, vrátit mu vážnost a důstojnost, která mu právem náleží, prostě je v pravém slova smyslu rehabilitovat. Vždyť k tomuhle místu v 15. století upírala zraky celá Evropa, protože husitské vítězství nad vojsky V. křížové výpravy vyvolalo zděšení v celém křesťanském světě a dosáhlo neuvěřitelného vítězství české věci – přimělo nejvyšší orgány katolické církve, aby s kacířskými Čechy začalo jednat jako s rovnocennými partnery a definitivně ukončilo jakékoli pokusy pokořit kacířské husity mečem.
Ten druhý důvod byl navázat na ušlechtilé úmysly našich předchůdců, kteří se od roku 1926 snažili tomuto mimořádnému domažlickému příběhu postavit důstojný památník. Přes mnohé peripetie spojené s původní snahou vybudovat rozhlednu ve tvaru kalicha, provázené nesčetnými jednáními např. u brněnského soudu, v Plzni u rakouské firmy Lasselsberger, která v blízkosti těží surovinu a která ochotně provedla i zkušební odstřel včetně seismické zkoušky, s ČEZem, s krajskou policií, společností O2 atd., se po četných neúspěšných pokusech o získání alespoň provozních prostředků a po mnoha letech usilovného připomínání, podařilo takřka nemožné.
Naplnilo se ono biblické „tlučte a bude vám otevřeno" a dveře na radnici se otevřely. Byly to ty starostovy. Zanedlouho bylo jisté, že se město myšlenky postavit na Baldově památník, ochotně ujalo.
Co bylo největší brzdou ve snaze památník nad Domažlicemi prosadit?
Léta trvající lhostejnost a netečnost k tomu, že podstavec na Baldově slouží pouze jako chátrající kulisa k nejapným radovánkám a slabomyslným soukromým oslavám. Smíření se s tím, že prostě podstavec, který za celonárodních oslav v roce 1931 byl slavnostně uveden v život, bude postupně rozebrán zprvu zloději barevných kovů a posléze čilými stavebníky.
Nepochopení o jak významné místo v našich i evropských dějinách jde. No a samozřejmě v neposlední řadě setrvalý nedostatek peněz a zdvižený prst všudypřítomných priorit.
Naopak vydatné pomoci se mi dostávalo od kolegyň a kolegů v grafickém atelieru Citadela, kde vznikla jak kniha Bitva u Domažlic, tak všechny doprovodné materiály, od spolubojovníků ze Společnosti i od řady obyčejných spoluobčanů, kteří ač třeba opačného náboženského vyznání pochopili význam našeho úmyslu a pomohli například při přípravě skromné soukromé oslavy 580. výročí bitvy u Domažlic v roce 2011. Místní kovář přivařil sponu na stožár pro vlajku, dámy v Kytičkách u Chodského hradu uvily zdarma věnec, aby ho mohl pilot soukromého letadla v den výročí 14. 8. shodit na baldovský podstavec stejně jako v roce 1931 atd. Dík patří i domažlickým hasičům, kteří v rámci cvičení nasimulovali 25 metrů vysokou rozhlednu, abychom vůbec mohli začít jednat o podmínkách její výstavby. Vždycky vstřícně a nápomocně se chovali i členové CB Klubu, kteří sídlí v blízkosti památníku.
Největší dík ovšem patří vedení města, u kterého nalezla Společnost pro své snahy velkou a rozhodující podporu.
O výstavbě památníku se uvažuje téměř 90 let. Ve třicátých letech byl na stole Roškotův návrh. Proč tehdy k výstavbě nedošlo?
Můžeme se pouze domnívat, které důvody byly ty rozhodující. Ví se, že přestože výběrová jury v čele s významným českým sochařem a profesorem Akademie výtvarných umění panem Bohumilem Kafkou určila vítězným návrh Roškotův, tak ten se jak u veřejnosti, tak v samotném Výboru nesetkal s příznivým ohlasem. Dále se celým pohnutým osudem vzniku památníku na Baldově táhne jako červená nit nedostatek finančních prostředků. Domnívám se ale, že hlavním důvodem byla tehdy celková houstnoucí atmosféra hrozícího válečného konfliktu, který se skutečně vzápětí rozhořel a na podobné projekty nebylo ani pomyšlení.
Co bránilo výstavbě památníku v době socialismu, kdy se husitská éra připomínala a oslavovala poměrně intenzivně?
V době nového politického uspořádání se oslavy nastěhovaly z Baldova do Domažlic a ze záhadných důvodů byla katolická pouť nelogicky propojená s oslavami husitského vítězství pod názvem Chodské slavnosti.
Husité samotní nebyli nikdy oslavováni, glorifikována byla československá lidová armáda a milice, jako hrdé pokračovatelky husitských tradic, a časem se z národopisné slavnosti husité a Baldov vytratili úplně. Vím, že ještě jako Fénix z popela se vynořil nesměle opakovaný pokus o instalaci monumentální jezdecké sochy Prokopa Holého na Baldově, ale na monumentální sochy byli v té době jiní adepti, takže i z tohoto úmyslu sešlo. A pak už si vedení země vystačilo s jinými druhy oslav. V dalších letech byla snaha o vybudování památníku patrně korigována z ideologických důvodů, možná i z obav z nepatřičného shromažďování a pak byli po ruce noví bojovníci. Jedinou němou připomínkou slavného husitského vítězství bylo, že do roku 1954 byla vždy v den výročí bitvy vztyčena u paty kamenného podstavce státní vlajka. A pak už Baldov osiřel na dlouhou dobu.
V chaotických 90. letech minulého století byl Baldov brutálně osazen stožárem telekomunikační technologie nadnárodního mobilního operátora Deutsche Telekom, kterým je návrší „zhodnoceno" doposud.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi Roškotovým návrhem a současnou realizací Václava Fialy? Dají se porovnat nebo se jedná o zcela odlišná umělecká díla?
Nejsem umělecký kritik, mohu k tématu přistoupit pouze pocitově. Celé dílo Kamila Roškota, což je mimo jiné i hrobka českých králů v katedrále sv. Víta v Praze, československé pavilony na světových výstavách v New Yorku a v Miláně, budova ministerstva vnitra na Letné či ruzyňské letiště, jenom potvrzuje, že bytostně inklinoval ke stavbám, na kterých mohl uplatnit svůj smysl pro monumentální účin prostoru a hmoty. Návrh baldovského památníku, kde ještě hrála významnou roli dispozice, prozrazuje jeho „slabost" pro objekty téměř kultovní povahy.
Kalich z dílny sochaře Václava Fialy je kultivovaný solitér, jehož čisté linie podtrhují srozumitelnost výtvarného sdělení a působí nadčasově a dostatečně sebevědomě. Baldovu bude slušet. Oblastí zájmu autora jsou díla do veřejného prostoru, se kterými sklízí úspěchy po celém světě.
Co mají obě díla společné, si troufnu říct, je úsporný rukopis se silným poselstvím.
Jaký je váš osobní pocit? 14. srpna bude odhalen památník domažlické bitvy, za který jste dlouho bojoval. Co prožíváte, když k naplnění vašeho mnohaletého úsilí zbývají už jen dny?
Je to směsice nepopsatelných pocitů, z nichž vyčnívá – ač to zní neskromně – zadostiučinění. Člověk má v takových chvílích náchylnost k bilancování a začíná odškrtávat cíle. A pak se začne ptát sám sebe, jestli je to vůbec pravda, že se to po 90 letech podařilo a že to vlastně už můžu mamince tam nahoru říct, že se to povedlo, protože si to celý život přála.
A tamtéž taky panu Hanovi, bývalému řediteli domažlického muzea, který rovněž ten-hle sen snil, a Miloši Bičovi, významnému českému teologovi, který o bitvě u Domažlic i v soukromí plamenně a zasvěceně rozprávěl. A když to shrnu, tak si řeknu, že to všechno úsilí stálo za to a že to vlastně byla krásná cesta a je škoda, že končí.
Bude pro vás onen den – 14. srpen – ještě něčím dalším zvláštní, chystáte se například na nějakou oslavu?
Nemůžu bohužel slavit se všemi, kteří by si to zasloužili, mohu jim jenom touhle cestou upřímně poděkovat. Já jsem si svou osobní oslavu sobecky prožil na Baldově v den, kdy byl již postavený pomník zahalen do tajemné stříbrné plachty a všichni odjeli.
Seděl jsem na lavičce u pomníku a nevěřícně jsem na něj hleděl. Vítr se proháněl lipovou alejí, slunce opouštělo obzor a v hlavě se mi odvíjel pořád dokola ten sedmiletý film.
Byl to strhující příběh s dobrým obsazením a šťastným koncem.
A až bude 14. srpna pomník odhalen, vzpomenu si na slova významného českého historika Josefa Pekaře: „Obraz toho mravního vzepětí národního, jeho ideového i činného hrdinství a jeho vojenských triumfů, zavazuje potomstvo k úctě a pyšné vzpomínce. V tom duchu může celý náš národ oslavovat den 14.8.1431 jako velký den domažlický".

Autor: Josef Babor

13.8.2015
SDÍLEJ:
Dominik Kubalík

Škodovka prohrála, přesto je první

Miloš Zeman v Domažlicích
20

Hejtman Bernard: Prezidenta přijmu, ale servilní nebudu

FOTO: Kapely Dymytry a Komunál zahrály v Mrákově

Mrákov – Svátkem pro příznivce tvrdší muziky byl sobotní koncert kapel Dymytry a Komunál v mrákovském kulturním domě. V sobotu 21. října tam vystoupí kapela Kečup.

Neznámý zloděj vyloupil garáž a z auta ukradl baterii

Domažlice – Trestných činů krádež a poškození cizí věci se dopustil neznámý pachatel během uplynulých dvou týdnů v Domažlicích.

Naši prvňáci ze ZŠ Všeruby

Domažlicko - Ve středu 18. října najdete v Domažlickém deníku prvňáky ze ZŠ Všeruby. Nezapomeňte si koupit noviny.

Před 80 lety zemřel spisovatel Jan František Hruška

Pec pod Čerchovem – Před 80 lety zemřel spisovatel Prof. Phil. Dr. Jan František Hruška, rodák z Peci pod Čerchovem Zemřel 17. října 1937 ve svém bytě v Plzni na následky mozkové mrtvice, která ho postihla předešlého dne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení