Řekne-li se v Mrákově ´strejček Kolářuc´, místní ihned vědí, že se jedná o Jana Hofmanna, jehož jméno je od počátků spjato s místním folklorním souborem.

Chodský soubor Mrákov oslavil před třemi lety padesátiny a členové mohli v úterý 5. srpna blahopřát k devadesátinám jeho zakladateli a dlouholetému vedoucímu Janu Hofmannovi. A blahopřání se neobešlo bez muziky a zpěvu chodských písniček, které si jubilant s Mrákovskými nejen zazpíval, ale některé dokonce začal sám zpívat a ostatní se k němu přidávali.

Před návštěvou seniora, jehož si velice váží, řešili Mrákovští dilema. Svoji návštěvu chtěli zahájit narozeninovým popěvkem a hledali slova. Ne, že by je neznali, ale nevěděli, jak jubilanta oslovit – tykat nebo vykat? Nakonec mu před domem zazpívali pěkně přátelsky: ´Honzíku, Honzíku, narozeniny dnes máš, my ti dem vinšovat, copak nám asi dáš…´

Před domem, kde Jan Hofmann bydlí, to v tu chvíli vypadalo jako o Mrákovské hyjtě – krojovaná chodská děvčata a chlapci, celá dudácká muzika, písničky a juchání. A že gratulantů nebylo málo!

Nejprve mu blahopřála a dárek předala předsedkyně Sdružení přátel Dolního Chodska Ludmila Kašová, poté přišla s květinou zpěvačka Martina Pincová, další členka souboru bývalému vedoucímu předala obrovský nazdobený chodský koláč, na němž bylo uprostřed vymerhované číslo 90.

„Tady máš něco na zapláchnutí, aby ti koláč nezaskočil," předal oslavenci balení plzeňského ´tekutého chleba´ Josef Nejdl st. Stejně tak učinili a jubilantovi popřáli a předali dárky další, mezi nimi za Obec Mrákov i starosta Josef Janeček.

Po předání darů byli pozváni na malé občerstvení a posezení. Těžko uvěřit, že se dovnitř všichni vměstnali, neboť jich byly tři desítky, přičemž muzikanti s nástroji proto zaujali místo v chodbě před obývacím pokojem.

Zdroj: Youtube

„Člověk to nedovede pochopit – devadesátka! Devadesátka je tu, už nebude!" podotkl v pauze mezi písničkami pan Hofmann.

„No jo, ale vypadáte jako mladík!" reagoval starosta Janeček, který mu při svém blahopřání ´nařídil´, aby strejček Kolářuc ´vydržel´ aspoň do stovky.

„Já jsem takovej zachovalej," opáčil devadesátník, jehož zjevně potěšilo, kolik gratulantů se u něj sešlo.

Při posezení došlo i na ohlédnutí do historie souboru, u jehož zrodu v roce 1961 pan Hofmann byl.

Tehdy se měla otevírat nová školní budova v Mrákově a na jeho myšlenku vystoupit s folklorním programem se mu dostalo odpovědi: ´Když jsi si to vymyslel, tak si to taky dej dohromady."

Pan Hofmann nepochází přímo z Mrákova. Narodil se nedaleko obce v Podveském mlýně, do Mrákova se ke Kolářom přiženil. Využili jsme chviliček mezi písničkami, abychom si s ním promluvili.

„Původní mlýn už nestojí, je zbouraný, zůstaly jen stodoly. Ale jsem moc rád, že noví majitelé tam postavili nový a zachovali jeho jméno," podotýká na začátku našeho povídání.

K tomu, že se dožil 90 let, uvádí: „Nechce se mi tomu věřit, ale musím. To už je napsaný. Ačkoliv musím říct, že si vážím toho, že mě nic nebolí, je to v pohodě, myslet mi ještě taky jde, takže jsem spokojený."

Ani ve svém vysokém věku neztrácí kontakt s okolím.

„Vždycky v neděli chodím na pivo. Taxík mne tam zaveze, taxík mne přiveze," směje se: „Není to ale skutečný taxík, buď mne odveze dcera, nebo syn. Pivo mi chutná, i když jsem jakživ nebyl alkoholik, ale na pivo jsme chodili. Vždycky jsme si dali dvě tři."

Na jaký úsek svého života nejvíce a nejraději vzpomíná?

„Když jsem byl s manželkou. Ta mi před sedmi lety umřela a pořád si na to nemohu zvyknout. Byl jsem s ní celý život, byla to úžasná ženská. Mám sice doma všechno, starají se o mne výborně, ale není to ono," vhání mu vzpomínka slzy do očí. Však také stěnu pokoje zdobí fotografie, na níž je se svojí manželkou Marií, oba pěkně v chodském.

Smutnit ho však gratulanti, kteří se u něj doma shromáždili, v žádném případě nenechali.

Písnička nakonec střídala písničku, jež si pan Hofmann rád zazpíval. Člověk při pohledu na něj vůbec nevěřil, že je na světě dlouhých devět desítek let.

Mrákov mu tudíž dnes vděčí za to, že tamní Chodský soubor, v jehož čele stál přes dvě desítky let, existuje.

„Strejček Kolářuc je dodnes nejen pravidelný návštěvník Hyjty a dalších místních vystoupení souboru, ale i přísný a objektivní kritik programu – dokáže i pochválit. Člověk mu jen může závidět, že ve svém věku je v takové fyzické i duševní kondici. To, že stále zpívá, je obdivuhodné," podotkl po oslavě Josef Nejdl ml.