Poslední z náhrobků čekají na židovském hřbitově za Poběžovicemi na okamžik, kdy spočinou opět ve vzpřímené poloze. Stane se tak napřesrok, který bude desátým rokem snažení Občanského sdružení Abraham.

V současné době před svátkem zesnulých je tento židovský hřbitov, jenž se nachází za městem v polích po pravé straně silnice na Drahotín, místem, kde se neobjeví ani jediný mihotavý plamínek svíčky .

„Nepamatuji si, že by o Dušičkách někdo na tomto hřbitově zapálil svíčku. Jsou to křesťanské svatodušní svátky, které s židovstvím nemají nic společného. Pouze loni, když byli Židé v Poběžovicích kvůli položení základního kamene mikve, navštívili i hřbitov a byla tam tehdy spousta svíček," uvedla Deníku Anna Šánová, předsedkyně OS Abraham.

Upozornila také na specifika vztahující se k místu posledního odpočinku Židů.

„Na hřbitov je zákaz vstupu v sobotu a po západu slunce, muž musí mít při jeho návštěvě pokrývku hlavy. Na tento hřbitov také nesmí být pouštěna zvířata a nesmí se tam jíst ani pít," konstatovala.

Dnes už je hřbitov přístupný po polní cestě, která se k němu vine od roku 2012 a byla udělána v rámci komplexních pozemkových úprav. Předtím byl přístup ke hřbitovu značně ztížený.

Dříve než došlo ke stavění povalených a rozházených náhrobních kamenů prastarých židovských hrobů, musely být v letech 2006 a 2007 ze hřbitova odstraněny nálety, které z něj dělaly neproniknutelné houští.

„Pak jsme se věnovali rozebrání dvou hromad, na kterých se nalézaly náhrobky svezené z celého hřbitova. Protože nebylo známo jejich původní umístění, opřeli jsme je podél zdí," vysvětluje.

Na poběžovický židovský hřbitov se vstupuje brankou v v jeho levém spodním rohu.

„Když jsme se hřbitova ujali, byla zbořená, původní portál byl nalezen rozlomený poblíž branky," popisuje Šánová.

Obnovenému portálu vtiskla současnou podobu akademická sochařka Martina Niubo.

„Kamenný portál nese hebrejský citát z knihy Přísloví 17:5: ´Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho´, což znamená, že uráží jeho tvůrce," vysvětluje předsedkyně.

Hřbitov byl dle nalezených náhrobků založen pravděpodobně na přelomu 16. a 17 století. „V roce 1930 se na hřbitově nalézalo kolem 600 hrobů, z nich 495 bylo opatřeno náhrobními kameny. Hroby byly v severní a jižní části uspořádány do dvaceti řad. Ve střední, nejstarší části, většinou hrobům chyběl náhrobní kámen a neležely v řadách," upozorňuje Šánová.

A jakých změn doznává židovských hřbitov v současnosti? „V současnosti se dělají pouze udržovací práce. Hřbitov je zarostlý břečťanem, který je poměrně nezdolný. Na druhé straně nám dává znát, kolik lidí na místo zavítá, neboť jsou tam vyšlapané cestičky, což je důkaz, že tam lidé hodně chodí," usuzuje.

Upozorňuje, že na hřbitov je přísně zakázán vstup během Chanuky, což je osmidenní Svátek světel.

Ten se slaví na počest ´zázraku oleje´ při druhém vysvěcení jeruzalemského Chrámu, kdy olej ve svícnech vydržel ne jeden, nýbrž 8 dní. Při soumraku se při Chanuce zapalují svíce a jí se jídla připravená na oleji.

Chanuka letos připadá na období od 7. do 14. prosince. Vzhledem k tomu, že svátek začíná už předchozího dne po západu slunce, Židé budou Chanuku slavit již od neděle 6. prosince.