VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Miloš Kratochvíl: Kája Mařík mi byl protivný

Horšovský Týn – V dětských knihách spisovatele Miloše Kratochvíla je největším trestem zesměšnění.

23.3.2011 3
SDÍLEJ:

Miloš Kratochvíl v Horšovském Týně.Foto: Městská knihovna H.Týn

Známý český spisovatel Miloš Kratochvíl navštívil v úterý 22. března horšovskotýnskou knihovnu, kde besedoval s tamními školáky. Třiašedesátiletý autor oblíbené postavičky Františka z Fanfárie, známého především z televizní obrazovky, píše pro děti i dospělé, má na kontě řadu povídek, básní, fejetonů, textů k písničkám, televizních scénářů či divadelních her. Nejraději se však věnuje psaní knih pro děti a právě na toto téma vám s Milošem Kratochvílem přinášíme rozhovor.

Jaká byla vaše oblíbená dětská kniha, která vás hodně ovlivnila?

Svým způsobem mě ovlivnila každá knížka, kterou jsem jako malý kluk přečetl, ale když mám jmenovat jednu, tak jsou to Bubáci a hastrmani Josefa Lady. Miluji Ladovy obrázky dobráckých strašidel, z nichž nenaskakuje husí kůže. Ladova poetika mě oslovila a ovlivnila natolik, že se k ní otevřeně hlásím. Knížku Rybáři a hastrmani jsem panu Ladovi z vděčnosti připsal. V mých televizních pohádkách hastrmani taky netopí lidi, čerti nikoho necpou v pekle do kotlů, jsou spíš poťouchlí než zlí. V žádné mé knížce ani scénáři nenajdete krutost a kruté tresty. Největším trestem je zesměšnění, někomu zlému nebo špatnému, se dokáže, že je hlupák a sám doplatí na to, že se choval jako pitomec.

A ještě něčím jsou vaše pohádky typické?

Jeden společný rys mají všechny mé pohádky i prózy: mí hrdinové dovedou – nebo se učí – odpouštět. Odpouštějí, protože si dokážou přiznat, že sami taky často něco zvrtají nebo se zachovají jako hlupáci. Nenosím v hlavě moc citátů, ale líbí se mi výrok Dostojevského, že ten, kdo si sám o sobě neřekne aspoň jednou za měsíc, že je blbec, tak opravdu blbec je. Já si to říkám mnohem častěji a když píšu knížky v ich-formě, tedy že jsem vypravěčem a aktérem příběhu, jsem vždycky pro jistotu tím méně chytrým.

Četl jste hodně?

Četl jsem opravdu dost. Měl jsem pro to vytvořené „ideální“ podmínky – často jsem stonal. Trápilo mě astma, takže jara a podzimy jsem přežíval víc s knížkami než s učebnicemi. Když vyjmenuji jen maličko z těch knížek, které jsem miloval, bude to Robinson, Mauglí, Rob Roy, Ivanhoe a cestopisy. Hlavně ty od L.M. Pařízka. Přál jsem si taky putovat Afrikou a mít za kamaráda Fasú Kamaru.

Jaké knihy jste jako malý naopak nemusel?

Většinu těch, které nám na přelomu padesátých a šedesátých let nutili jako povinnou četbu. A z těch, které nám nenutili, mně byl protivný Kája Mařík. Toho jsem přečíst nedokázal.

Jak moc byste řekl, že člověka ovlivní to, co jako dítě čte?

Myslím, že to, co čteme v dětství, nás ovlivní nejsilněji. Jako kluk jste opravdu Robinsonem a přejete si být aspoň na chvíli na pustém ostrově a umět se postarat o sebe tak zručně a statečně jako on, hledáte v sobě rytířskou čest Ivanhoea… Jako dospělý čtenář věci už tak neprožíváte a nevrývají se vám tak hluboko do duše.

Jaké jsou zásady při psaní knih určených dětem?

Jedna zásada je asi základní: malý čtenář se u knížky nesmí ani chvíli nudit. Nezáleží na tom, jestli držíte jeho pozornost napínavým dějem nebo legrací. Kdo si myslí, že ho dojme popisováním západu slunce nebo popisem dětského pokoje, je vedle. Hlavní hrdina totiž bydlí v jeho pokojíku a usíná v jeho posteli.

Je těžší psát pro děti nebo pro dospělé?

Nevím. Těžké je psát dobře. Psal jsem televizní scénáře i knížky pro dospělé i pro děti, ale netroufám si to rozsoudit. Teď jsem se pokusil napsat knížku pro děti i dospělé. Jmenuje se Kouzelné soboty. Děda se stane v den svých sedmdesátých narozenin kouzelným dědou. Z věcí, kterými v sobotu někoho podaruje, má vždycky jedna kouzelnou moc, ale děda nikdy netuší která. Dá například synovi vlašské ořechy, jejichž jádra se, jak známo, podobají mozku, syn je sní, získá v zažívacím traktu druhou myslící soustavu a co zbaští, to vyřeší. Dějí se tam takhle bláznivé věci jako v pohádce, ale ta knížka je ve své podstatě vážná. Je o soužití tří generací a v dědovi se objevily kouzelné schopnosti ze stesku, z touhy po dětech a vnoučatech a z přání, aby za ním jeho nejbližší jezdili častěji.

Chtěl byste napsat ještě nějaké podobné knihy pro celou rodinu?

Ano, ale mám radost, že se i mé knížky pro děti, třeba Strašibraši, Mikuláš, Ježíšek, pan Vrána a my, Modrý Poťouch, hlavně Puntíkáři, Duchaři a Kouzláci ze série Pachatelé dobrých skutků líbí i dospělým. Snažím se o to. Snažím se psát knížky „s přesahem“ z dětství do dospělosti. Knížka, k níž se má čtenář vrátit, musí být vrstevnatá. Geniálním příkladem je Malý princ. Jako malí z té knížky pochopíte jen něco, postupem času chápete víc a víc, když knížce porozumíte, jste už velcí. Tohle mám při psaní před sebou jako jeden z hlavních cílů. Děti se ke knížce vrátí nejen proto, že byla třeba legrační, ale taky proto, že v ní zůstalo něco „nevyčteného“. Toto je oficiální zdůvodnění, proč jsou mé dětské knížky takové, jaké jsou. Poctivě se ale přiznám, že bych asi nedokázal dopsat knížku, u které bych se nebavil.

Napsal jste i mnoho televizních pohádek, baví vás práce spíše na nich nebo preferujete knihy?

Jednoznačně mám teď radši knížky. Svého času jsem byl nadšený z moci a masovosti média, jakým je televize, práce pro televizi mi připadala úžasná. Užil jsem si toho blikajícího monstra, scenáristické práce, ale i praktik a vztahů, které mi připadají čím dál podivnější a neférové. Dřív, když jsem napsal hru Zatmění všech sluncí nebo třeba pohádku Taneček přes dvě pekla, prezentovalo se to jako má hra a má pohádka. Dneska se o scenáristovi nikdo ani nezmíní, sotva se dostane do titulků. Je to nestoudnost. Kdyby někdo nevymyslel příběh a nenapsal ho do scénáře, mohli by si režiséři režírovat doma manželku a děti a herci by mohli vést dialogy o tom, kde byli v neděli na výletě. I z těchto důvodů už pro televizi psát nechci. Neměl bych na to už nervy. Radši budu v knížkách sám za sebe.

Jací jsou dnešní dětští čtenáři? Změnily se oproti minulým rokům jejich požadavky či návyky?

Musím přiznat, že jsem v poslední době zažil velice příjemné překvapení. Obával jsem se, že jsou malí čtenáři zcela v moci příšer, děsivých světů, hrůz podzemí, zakletí a podobných hororových rekvizit, ale není to tak zlé. S nakladatelstvím Mladá fronta jsem se dohodl, že napíšu příběhy obyčejných kluků, kteří ani nečarují ani nemají doma cvičeného draka, jsou jenom správně klukovsky aktivní a jejich dobré skutky jen málokdy někdo ocení. Trochu jsme se báli, jestli si takové příběhy najdou dost čtenářů. Teď mám velikou radost, že se první dva díly pentalogie Puntíkáři a Duchaři vyšplhaly v žebříčku nejčtenějších knih v roce 2009 na páté místo. Třetí díl Kouzláci, ale i ohlas na Strašibrachy a Modrého Poťoucha potvrzují, že děti veselé a laskavé knížky berou.

Na čem v současné době pracujete?

Dopisuji pátý díl Pachatelů dobrých skutků, který se bude jmenovat Klofáci, a měl by se objevit na předvánočním trhu. Čtvrtý díl – Bouráci, vyjde v dubnu, začátkem května mi přihopsá do knihkupectví Kočkopes Kvído a v polovině května nabídne Mladá fronta v edici Už umím číst mou knížku „pro druhé čtenáře“ s názvem Hloupežníci.

Autor: Stanislav Šebek

23.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Pomocní kuchaři 15 000 Kč

Pomocní kuchaři Pomocný/á kuchař/ka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Noční provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Požadavky: zdravotní průkaz, praxe v oboru podmínkou, Zaměstnání na dobu určitou s možností prodloužení., POUZE E-MAILOVÝ KONTAKT!. Pracoviště: Imstavex s.r.o. - pracoviště staňkov, Plzeňská, č.p. 350, 345 61 Staňkov. Informace: Kateřina Kurfiřtová, +420 602 697 505.

Služby - Služby Ostatní pomocní a nekvalifikovaní 12 200 Kč

Pracovníci pro ruční praní a žehlení Dělník/ce do prádelny - mandl. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Práce v prádelně, mandl + zástup na výdej a příjem prádla. Mzda dle výkonu. Pracovní doba 6:00 - 14:30, po domluvě lze upravit.. Pracoviště: Pavel mleziva - prádelna, Havlíčkova, č.p. 6, 344 01 Domažlice 1. Informace: Pavel Mleziva, +420 602 173 023.

Gastronomie - Gastronomie Pomocní kuchaři 25 000 Kč

Pomocní kuchaři Pomocný/á kuchař/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Vyučení není podmínkou, praxe vítána, po zaučení samostatná příprava minutkových jídel., Je nutné si předem domluvit schůzku po tel. kontaktu.. Pracoviště: Pavel ševčík - restaurace "pod branou", Břetislavova, č.p. 99, 344 01 Domažlice 1. Informace: Eva Poláková, +420 737 497 035.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 45 000 Kč

Řidiči tahačů Řidič nákladního automobilu s přívěsem, tahače. Požadované vzdělání: bez vzdělání. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 45000 kč, mzda max. 50000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Pravidelné přepravy do NL Born. Nakl. a vykl. pouze v CZ, v NL přepřahy. Pracovní doba Ne 22:00 - Pá 12:00 nebo Po 06:00 - Pá 22:00. Event. jeden denní odpočinek v týdnu doma.. Pracoviště: Jiří horn - autodoprava, Chrastavická, č.p. 154, 344 01 Domažlice 1. Informace: Jiří Horn, +420 606 269 586.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na Šnajberském rybníku plave sedm malých labutí.

Na Šnajberském rybníku plave sedm malých labutí

Loučimští studenti univerzity 3. věku na závěrečném semináři v Klatovech.
8

Loučimští a zahořanští studenti univerzity 3. věku na závěrečném semináři

FOTO: Žalman Lohonka vystoupil v Domažlicích

Domažlice – Koncert věnovaný oslavám 50 let na scéně muzikanta Pavla Žalmana Lohonky hostilo domažlické kino Čakan.

Divadelní schody plné vody a mistři z Karviné a temný mok Ostravy: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 24. až 25. května 2018.

Řidička se řítila obcí dvojnásobnou rychlostí

Semošice – Uprostřed pracovního týdne byla v Semošicích zastavena čtyřicetiletá řidička, jelikož se obcí řítila rychlostí 91 kilometrů za hodinu, čímž spáchala přestupek překročení nejvyšší povolené rychlosti.

V Koutě na Šumavě přivítali nové občánky

Kout na Šumavě - Nové občánky, pět holčiček a pět chlapců, přivítal starosta obce Kout na Šumavě Václav Duffek.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT