Když se v roce 2003 začalo se stavbou prvních ze 34 čtyřbytových domů na kraji obce Blížejov, nikdo netušil, že se toto nové sídliště vrací na místo již dříve osídlené. Již první zemní práce přinesly objev zahloubených objektů a střepy z nádob.

Během následujících tří let bylo prozkoumáno celkem 45 zahloubených sídlištních objektů, jejichž funkce je však převážně nejasná. O obytném účelu můžeme uvažovat pouze v jednom případě. Jde o nepravidelnou oválnou jámu o rozměrech 3 x 1,8 m s rovným dnem v hloubce 0,6 m. Snad lze mluvit o základu zahloubené chaty. Případnou obytnou funkci objektu by mohl podpořit i soubor mazanic, z nichž některé nesly otisky kůlů. Další objekt nesl stopy po užívání ohně, byla to možná pícka. Zbývající objekty můžeme klasifikovat jako kůlové jámy či jámy bez bližšího funkčního zařazení.

Celkem bylo nalezeno přes 200 úlomků keramiky. Pouze v jednom případě se podařilo slepit střepy v celý hrnec. Nejvíce jsou v nálezech zastoupeny hrncovité nádoby. V jednom případě to byl hrnec s uchem.

Nalezeny byly i zlomky velkých silnostěnných zásobnic na potraviny. Dalšími tvary doloženými nálezy jsou amforovité nádoby, koflíky a větší množství misek.

Pro datování keramiky jsou důležité typy okrajů a výzdoba. Především hráněné okraje misek (na obrázku č. 2 a 5) jsou důležité, protože tento okraj je v západních Čechách typický pro období tzv. nynické skupiny pozdní doby bronzové. Tomuto období odpovídá i výzdoba, která byla na střepech po umytí nalezena. Vedle důlků s otiskem nehtu či plastických pásek s důlky, byla nalezena na drobné keramice jemná rytá výzdoba, která tvoří často složité vzorce (na obrázku č. 7 a 9). Dva zlomky mísovité nádoby jsou zdobeny tzv. „attinským“ ornamentem (na obrázku č. 8). Jde o kombinaci vodorovných rýh a obrvení (tj. řady krátkých šikmých rýžek provedených ozubeným kolečkem). Tato výzdoba je opět typická pro nynickou skupinu. O tom, že západní Čechy měly v té době kulturní kontakty s okolními regiony svědčí například tři řady důlků na horní části těla hrnce. Tento typ výzdoby není v našem regionu typický, ale ukazuje na kontakty s jižním Německem. Jiný typ výzdoby, tzv. hřebenování (tj. svislé rýhy souvisle pokrývající větší část nádoby), ukazuje naopak na vztah ke středočeské keramice.

Pomocí rozboru nalezené keramiky tak můžeme sídliště datovat do pozdní doby bronzové (10. – 9. století před n. l.). Nově objevené pravěké sídliště rozšířilo počet nalezišť na Domažlicku z té doby na 17. Nejbližšími lokalitami jsou tři polohy na území katastru Horšovský Týn. Není to však jediné archeologické naleziště v blízkém okolí Blížejova.

Při severním okraji obce bylo během výstavby rodinných domů objeveno sídliště ze střední a mladší doby bronzové (1650 – 1000 před n. l.) a jižně od obce (již katastr Přívozec) na vrchu nad Radbuzou bylo objeveno hradiště z pozdní doby halštatské (6. století př. n. l.) se zachovaným valem.

Autor: Archiv OÚ Blížejov