Vesnice ulicovitého typu se nachází dva kilometry jihozápadně od města Holýšov a jedenáct kilometrů severovýchodně od Horšovského Týna, v nadmořské výšce 378 metrů.

Historie

Obec je poprvé v písemných pramenech zmiňována roku 1379 v Berním rejstříku Plzeňského kraje jako „Quiczowicz, villa Ulrici“, neboli majetek Oldřichův. Roku 1384 se podle Kvíčovic psala „ Unka de Quiczewicz“. V roce 1403 byla ves majetkem Martina Rochce z Kvíčovic a o třináct let později je v Knihách erekčních, do nichž byl sepisován církevní majetek, zmiňován Stach z Kvíčovic.

V průběhu patnáctého století se Kvíčovice staly součástí panství Příchovice, později patřily ke statku Čečovice. V roce 1546 byly spolu s celým čečovickým statkem přikoupeny k lobkovickému panství Horšovský Týn. Součástí tohoto panství pak Kvíčovice zůstaly i po Bílé hoře až do konce feudální epochy.

Prvním písemným pramenem, který Kvíčovice blíže popisuje, je čečovický urbář, neboli soupis povinností poddaných vůči vrchnosti, sestavený pro panství Horšovský Týn v roce 1587. Podle urbáře žilo v Kvíčovicích patnáct hospodářů držících zemědělskou usedlost, takzvaných ´osedlých´. Ti byli povinni odvádět vrchnosti peněžní dávky a určitý počet slepic a vajec. Ve vsi stála výsadní krčma, kde se čepovalo panské pivo, vařené v Čečovicích. Řemeslem se v Kvíčovicích živili hostinský, kovář a obecní pastýř. Vrchnost zde měla výtažní rybník na 10 kop ryb.

Berní rula z roku 1654 uvádí, že v Kvíčovicích v té době žilo 13 sedláků a 2 chalupníci, kteří obdělávali celkem 414 strychů rustikální půdy.

Podle Tereziánského katastru z poloviny 18. století žilo v obci 21 hospodářů, kteří obdělávali celkem 598 strychů poddanské půdy, a kovář. Třináct poddaných muselo pro vrchnost tři dny v týdnu robotovat s volským dvojspřežím, dva poddaní pak museli dva dny robotovat ručně. Ke vsi tenkrát patřil i zakoupený panský mlýn o čtyřech kolech a panský rybník.

19. a 20. století

Popis z roku 1839 uvádí ve vsi 35 domů s 322 českými obyvateli. V roce 1850 se pak Kvíčovice staly samosprávní obcí okresu Horšovský Týn.

V roce 1873 byla pro obce Neuměř a Kvíčovice zřízena škola. Původně se vyučovalo v pronajaté místnosti u rolníka Jakuba Šlegla v Neuměři čp. 11, v roce 1880 pak byla v Kvíčovicích nákladem 6800 zlatých postavena nová školní budova.

V roce 1913 stálo v obci 91 domů, ve kterých žilo 472 obyvatel. V obci byla dvojtřídní škola, kterou v té době navštěvovalo 165 dětí z Kvíčovic, Neuměře a Štichova. Své řemeslo či živnost zde provozovali dva obchodníci smíšeným zbožím, obchodník s dobytkem, obchodník s prasaty, hokynář, krejčí, dva hostinští, cihlář a trafikant. Třicet čtyři místních obyvatel bylo sdruženo v místním odboru Národní jednoty pošumavské a dvacet čtyři obyvatel bylo členy Malorolnického domkářského sdružení.

Poválečné období

Po okupaci československého pohraničí v roce 1938 se Kvíčovice staly pohraniční vesnicí republiky a později Protektorátu Čechy a Morava.

Na samém konci války, 1. května 1945, se Kvíčovice staly spolu s Všekary a Neuměří jednou z obcí, kde se ubytovali polští vojáci z jednotek generála Andrese, kteří byli obdobou ruských Vlasovců. Tito ´příživníci´, kteří mimo jiné osvobodili koncentrační tábor v Holýšově, se podle neuměřského kronikáře chovali „velmi drze a panovačně“ a byli proto pro obce, které obsadili, velmi nepohodlní a odešli až 16. června. Mezitím byl v Kvíčovicích ustanoven místní národní výbor, byly zajišťovány osoby německé národnosti a jejich majetek.

V roce 1949 se pak Kvíčovice staly obcí nově utvořeného okresu Stod, ale od 1. července 1960 jsou obcí okresu Domažlice.

Téhož roku se obec Kvíčovice sloučila s obcí Štichov, v této době došlo také ke sloučení MNV a JZD. V roce 1963 se připojily obce Neuměř a Všekary a od 1. července 1984 Kvíčovice se všemi spádovými obcemi připadly k Holýšovu.

Současnost

Po revoluci se obec opět osamostatnila, nové zastupitelstvo bylo zvoleno 24.11.1990. V sou­časné době v obci žije zhruba 340 obyvatel a je postaveno kolem 120 domů. Část z nich je však využívána k rekreaci a některé zůstávají neobydleny. Dopravní spojení je pouze autobusové z Holýšova.

V obci je obecní vodovod , na který je napojena převážná část obce. Zdrojem dodávky je skupinový vodovod vedoucí z Nýrska přes Domažlice, Horšovský Týn, Staňkov a Holýšov. Je provedena plynofikace obce a je zde vybudována dešťová kanalizace. V současné době se připravuje nová kanalizace. V obci se nachází obchod, pohostinství, mateřská škola, hřiště SK Slovanu Kvíčovice, dětské hřiště s tenisovým kurtem a kulturní dům.

Pamětihodnosti

Při západní straně protáhlé návsi stojí šestiboká kaple s jehlanovitou střechou zakončenou šestibokou zvonicí s bání. Vnitřní vybavení se nedochovalo, samotná kaple je barokního původu a je zapsaná do seznamu nemovitých kulturních památek.

Čtvercový rybník v jižní části obce je zbudován na místě vytěženého lomu. Ze svahu nad ním je dobrý výhled na celou ves.

Na okolních polích byly sedláky často vyorávány údajně švédské podkovy a pod lipami před starou školou je deska k poctě T. G. Masaryka.