Kniha Kámen kdyňské rodačky Václavy Jandečkové popisuje jeden z nejzákeřnějších tahů státní bezpečnosti v roce 1948, jímž byla falešné stanoviště americké armády, stojící u Všerub, pár metrů od opravdové hranice. Příslušníci StB byli pro větší věrohodnost oblečeni do amerických uniforem. Strážnice byla vyzdobena  americkými vlajkami, na zdi visely portréty amerických prezidentů, z rádia hrál  jazz a nic netušícím emigrantům byly nabízeny americké cigarety a čokoláda. Účelem bylo vytvořit  v obětech dojem, že se dostali do rukou západní rozvědky, že jsou na dobré cestě za vytouženou svobodou. Jakmile však prozradili vše, co chtěli estébáci vědět, putovali i na 15 let do těžkého vězení a veškerý majetek jim byl zkonfiskován.

Ačkoliv kniha budí obrovský zájem veřejnosti, byla podle autorčiných slov spojená s jejím určitým neúspěchem.
„Vloni v prosinci jsem měla napsané dvě historiografické studie a měla jsem s nimi obrovské plány. Jedna z nich se týkala právě toho, co se stalo ve Všerubech. Poslala jsem ji do  Vojenského historického ústavu do časopisu Historie vojenství. Sice mi za ni pogratulovali s tím, že téma je velmi zajímavé a zdařilé, ale články že nejsou o armádě a příběh je příliš spjatý s touto lokalitou,“ popisuje své začátky Jandečková.

Autorka byla zklamaná, ale protože od jiných historiků, s nimiž byla v kontaktu, věděla, že její dílo je nejen zajímavé, ale i dobře stylisticky zpracované, rozhodla se příběh o akci Kámen zpracovat knižně. „Obě studie jsem poslala regionálnímu historikovi Zdeňku Procházkovi. Ten si je přečetl, velmi se mu líbily, a tak jsem začala knihu psát. Mělo to ale jeden háček. Neměla jsem fotografie všech lidí, o kterých jsem chtěla psát, zejména tehdejších příslušníků stanice SNB ve Všerubech, kteří byli hlavními svědky událostí, jež se tam odehrály,“ pokračuje Jandečková.

Tito lidé na jednu stranu spolupracovali s protikomunistickým odbojem, ale na druhou byli nuceni účastnit se zločineckého spolčení, jímž byla právě akce Kámen.
„Začala jsem pátrat po  pozůstalých těchto lidí. Pátrání mě zavedlo nejen po Čechách, ale i do Austrálie, Ameriky a Kanady. Jednoho dne jsem se setkala i se synem Stanislava Lišky, který byl velitelem stanice SNB ve Všerubech. Byl to klíčový svědek akce Kámen a zároveň nejdůležitější postava v protikomunistické činnosti.“

Stanislav Liška  sepsal v roce 1959 svůj životní příběh a zanechal ho své rodině jako svědectví toho, co se v roce 1948 ve Všerubech dělo.
„V mé knize mají čtenáři možnost seznámit se s nejdůležitějšími pasážemi pamětí Stanislava Lišky. Kniha ale není pouze jeho pohled na to, co se ve Všerubech stalo. Jeho vyprávění je konfrontováno s dalšími materiály, které jsem vypátrala v Archivu bezpečnostních složek v Praze a v dalších archivech,“  říká Jandečková s tím, že kniha je zároveň výzvou pro příslušné úřady, aby proti dosud žijícím viníkům zakročily podle práva.
„Příběh v mé knize má své pokračování a to v osudech Evžena Abrahamoviče, což byl jeden z hlavních realizátorů celé akce Kámen. Byl to právě Evžen Abrahamovič, kdo  přivezl v roce 1948 ze Zpravodajské centrály v Praze do Všerub rozkazy k akci Kámen. Lidé až pak zjistili, jaké budou muset hrát divadlo.  Před  dvěma lety podal profesor Igor Lukeš, který je odborným poradcem mé knihy, na Abrahamoviče trestní oznámení. Stíhání bylo ale po roce pro nedostatek důkazů zastaveno. V srpnu sice bylo znovu obnoveno, ale otázkou je, jak dopadne. Snad i moje kniha přispěje k tomu, aby vyšetřování tentokrát někam vedlo,“ dodala Jandečková.

Evžen Abrahamovič žije v Hostivaři v Praze. Spokojeného důchodu se dožil jako ředitel obchodního domu.

Autogramiáda Václavy Jandečkové ke knize Kámen, kterou vydalo nakladatelství Českého lesa v Domažlicích jako svoji 165. publikaci, se uskuteční ve středu 23. října od 17 hodin v Chodském knihkupectví na domažlickém náměstí.