Co se návštěvníci vaší přednášky o bezobratlých dozvědí?

Jde o netradiční věci, které jsou poměrně nové a v učebnicích se o nich nedočtete. Mikrosvět je plný příběhů, souvislostí a zajímavostí, které člověk nemůže vidět ani pouhým okem, ani klasickým optickým mikroskopem, ale jen speciálním skenovacím mikroskopem s mnohem větším zvětšením.

Přibližte nám nějakou zajímavost z mikrosvěta.

Hodně se lidem líbí například fotografie desettisíckrát zvětšeného motýlího křídla. Na tom velikém zvětšení motýlí šupinky je pak vidět, jakým způsobem motýl láme světlo, které na něj dopadá, a tím získává úplně nové bohaté zbarvení takže člověk ve skutečnosti vůbec nevidí barvu toho vlastního motýla, ale pouze světlo, které se láme na jeho křídlech.

Jak jste se k fotografování mikrosvěta dostal?

Fotit jsem začal už v roce 1996, táta je profesionální výtvarník a společně jsme začali fotografovat do atlasu hub. Už mi to zůstalo a když jsem přišel na fakultu a začal pracovat s mikrosvětem, bylo to logické spojení.

Jak taková mikrofotografie vzniká?

Je to práce na několik dní a každé zvíře se fotí samozřejmě jinak. Nejprve je třeba ho chytit, humánně usmrtit, kompletně ho odvodnit, aby v něm zůstalo jenom jedno nebo dvě procenta vody. Pak se umístí na oboustrannou uhlíkovou pásku když je třeba milimetr dlouhé vysušené zvíře správně napozicovat, používám k tomu většinou vlastní oční řasy, případně chlupy, protože doktor Fott z naší fakulty má skvělé chlupy na nohou. Poté se zvíře musí pozlatit v argonové plazmě což znamená, že se do vakua přidá plyn argon a velmi čistým a drahým zlatem se objekt atom po atomu pozlatí. Pak už mohu objekt přesunout do mikroskopu a tam ho pozorovat a fotografovat. Fotografie je ale vždy černobílá a je nutné ji ještě v počítači obarvit.

Je to náročné?

Snažím se přiblížit k barvám, které odpovídají přirozenému vzhledu organismů, ale někdy ty barvy jsou prostě podle mojí fantazie. Trefit správné barvy není vůbec jednoduché, protože odstínů je v přírodě opravdu hodně a přiřadit ke každému pixelu fotografie jednotlivé odstíny je velmi náročné a pracné.

Jakým projektům se teď věnujete?

Mám rozjetých asi třicet projektů najednou. Teď například fotím nový dosud nepopsaný druh šneka, máme zajímavá vajíčka perlooček z oblastí, které už neexistují, máme materiály a fosílie z Bajkalu i Antarktidy. Při shánění organismů spolupracujeme například s Rusy, Američany, s Afrikou, Jižní Amerikou a s většinou evropských zemí.

Juračkovy fotografie bezobratlých najdete na http://petr.juracka.eu/galerie/organismy/