Noví majitelé nechali původní čtyřkřídlou renesanční tvrz přestavět na barokní zámeček. Odborníci však předpokládají, že šlo ve výsledku o nevýraznou stavbu, která sloužila spíše úředníkům spravujícím hostouňský trauttmansdorffský velkostatek. I když vyobrazení, související s návrhem oné barokní přestavby – korespondující s podobou zámku, jak byl vyobrazen coby součást obrazové výzdoby zaniklé hostouňské kaple Božího těla pod současným názvem Upálení židů v Hostouni – se zachovalo. Nicméně, nejsme schopni doložit, nakolik byly návrhy v konečné fázi uskutečněny.

O podobě zámku vypovídá i mapa stabilního katastru z roku 1838, která jako by napovídala, že původní příkop obklopující starší tvrz, jenž v té době byl na mapě ještě patrný, mohl dosahovat na šířku i více než deset metrů. Tradice hovoří, že šlo o příkop vodní. Přestavby zámku vedly ke snížení objektu o jedno patro a zmizela i dvě křídla s hradbou uzavírající zámecký areál.

Na předválečných fotografiích zámeček vyhlíží jako celkem pohledná, byť jednoduchá patrová stavba se dvěma křídly zalomenými do L. Přízemí jednoho z křídel zdobí popínavý porost, ve fasádě spatřujeme prosklené arkády. Pod jednou z arkád, pod listím rozbujnělé vegetace, lze rozeznat jakousi fontánku s figurálními motivy, ozdobenou snad jedním či dvěma dětskými andílky „putti“. Úprava zahrady naznačuje, že zámek byl obklopen parkem. V popředí idylicky vyhlížejícího snímku můžeme rozeznat i malého foxteriéra, podobajícího se Dášeňce spisovatele Karla Čapka.

Po druhé světové válce nastal víceméně úpadek. Objekt měnil využití a někdy docházelo k velmi necitlivým zásahům do stavby. Ve druhé polovině 20. století zámeček využívala sovětská armáda. Konkrétně 1240. samostatný radiotechnický prapor, jehož velení mělo na zámečku štáb. Příslušníci tohoto druhu vojsk, nasazovaní na speciální hlásky v příhraničí, se zabývali monitoringem letového provozu nad tehdejším „tzv. imperialistickým západním Německem“. Budovu i park skrýval téměř neprůhledný plot. Městečko ozdobila cedule vzdávající dík sovětské armádě, osvoboditelce. Ani zmínka o Američanech, kteří sem přišli coby skuteční osvoboditelé v r. 1945.

Řidič, rozvážející po okolí koncem 90. let 20. století po okolních obchůdcích ovoce a zeleninu, vyprávěl, že vojáci zničili i vzácné a cizokrajné stromy, které v parku rostly. Pamětníci se shodují, že devastace okolí zámku byla prokazatelně dost rozsáhlá.

Sovětští vojáci odešli roku 1990. Uvádí se, že poté byl zámek několikrát prodán a nakonec prý sloužil jako majetkové krytí financí vypůjčených u bank. Objekt postupně chátral. Roku 2002 začal být objekt zámku obnovován s cílem konečného využití pro potřeby výchovného ústavu dětí a mládeže. Do několika let se pak v zámku objevily učebny a další provozní zázemí, nainstalováno bylo vnitřní vybavení objektu, došlo ke zřízení venkovního víceúčelového hřiště a obnovou prošla i ohradní zeď kolem zámeckého parku. Pravděpodobně jedno tajemství ale ovšem zůstává uvnitř objektu skryto dodnes. V severním křídle zámku je s největší pravděpodobností doposud uchované jádro původního zdiva z nejstarší hostouňské středověké tvrze.

Autor: David Růžička, památkář NPÚ Plzeň