Skoro všichni však už tušili, že i volkssturm zhroucení Říše nemohl zastavit, takže někteří pohlaváři okresu byli zesměšňováni svými vojenskými rozkazy. V domažlických kasárnách bylo umístěno výcvikové středisko horských myslivců a rezervního lyžařského praporu o síle 222 mužů. Byla to elitní záloha, která měla posílit souvislou obrannou linii na česko – bavorské hranici.

Avšak vraťme se zpět do Horšovského Týna, přímo na zámek k Trauttmansdor­ffům. Je jisté, že to od nepaměti byli diplomaté, ale někdy na nešťastné straně. V polovině třicátých let se nový německý kancléř Adolf Hitler snažil prolomit blokádu, která vznikla okolo Německa po jeho nástupu do úřadu říšského kancléře. Tento úkol zřejmě dostal „náš“ vysoký ministerský úředník hrabě Maxmilián K. Trauttmansdorff, který opatrně kontaktoval čs. vyslance Vojtěcha Mastného a potom odjel do Prahy.

Doprovázel ho politolog Albrecht Haushofer, který patřil do okruhu spolupracovníků ministra zahraničí Joachima von Ribentroppa. S prezidentem Benešem jednali poprvé na Hradě 22. a 24. října 1936. Samozřejmě pod pečetí přísného tajemství. Vždyť Berlín nabízel Praze smlouvu o neútočení, která měla platit deset let. Poslední návštěva se uskutečnila v roce 1937, kde Trauttmansdorff žádá o připojení Sudet k velkoněmecké říši. Podle hradního archivu však byli doslova vykázáni „sviňským“ krokem.

Trauttmansdorffové se podíleli na válečném úsilí po celou válku. Spolupracovali s vysokými nacistickými pohlaváry. Je toho důkazem, že v roce 1945 se v zámeckém interiéru nachází 1 500 fotografií, dokumentů a několik filmů o likvidaci Poláků, Ukrajinců, civilistů a partyzánů z celé Evropy!

Tyto dokumenty a válečné deníky téměř všech policejních praporů měl za úkol zničit v rámci výuky spolu z místním Hitlerjugend J. Klofanda. Bohužel, zničení těchto dokumentů se jim podařilo těsně před příchodem spojeneckých vojsk. Autor: Člen klubu vojenské historie Radek Toman, Horšovský Týn