Osmačtyřicetiletý Jan Fait z Luženiček je velký fanda fotbalu. Není sice aktivním hráčem, ale může se pochlubit dlouholetými záznamy a nahrávkami fotbalových utkání mistrovství světa a Evropy.

„Už od svých deseti let jsem si do sešitů zapisoval statistiky výsledků finálových zápasů, týmů, střelců a tak dále. Do doby, než začal internet, jsem popsal deset sešitů. Všechno jsem pak poctivě přepisoval do počítače a dělám to dodnes. Dneska sice jde na internetu všechno zpětně dohledat, ale je mi líto přestat," říká.

Kromě vzorně psaných statistik si také od roku 1992 natáčí všechny šampionáty.

„První nahrávka je z roku 1992, kdy se hrálo Mistrovství Evropy ve Švédsku. Nedávno se mi povedlo získat nahrávku přímého přenosu z Chile z roku 1962, kdy se hrálo finále Československo-Brazílie. Prohráli jsme tehdy 3:1 a byli jsme stříbrní. Z tohoto záznamu mám obrovskou radost, protože je to unikát, který se málokdy vidí," pokračuje Fait.

Své vzácné záznamy si raději ještě zálohuje.
„Protože jsem jich měl velkou většinu na videokazetách, snažil jsem se je, a vlastně stále se ještě snažím, přepisovat na DVD. Každý zápas, který natočím, musím sestříhat a uchovávám z něj jen nejzajímavější momenty utkání, abych měl místo na další nahrávku. Někdy u toho strávím i čtyři hodiny."

Lásku k fotbalu, i když jen k tomu pasivnímu, získal Jan Fait od svého otce.

„Táta byl taky náruživý fanda. Vzpomínám si, že v době, kdy jsme ještě neměli doma barevnou televizi, jsme se spolu chodili dívat na mistrovské zápasy k sousedům. Celou cestu domů jsme pak zápas spolu probírali," vzpomíná Fait a pokračuje: „Jako školák jsem hrál za žáky. Tenkrát jsem se nechtěl učit a naši mi fotbal zakázali do té doby, než si opravím známku. Když se mi to povedlo, měli už za mne náhradu a mně se nechtělo sedět na lavičce. Tak jsem toho nechal."

Se sledováním fotbalu je to u Faitů stejné jako v mnoha jiných domácnostech. Aby byl klid, řeší to dvě televize.