Památka se slaví od 9. století. V Česku bývá dodnes zvykem během tohoto dne či období navštívit hřbitov, kde příbuzní zemřelého ozdobí různými věnci, miskami či květinami rodinný hrob. Památka věrných zemřelých se slaví den po slavnosti Všech svatých 1. listopadu. Věřící také v tento čas navštěvují kostel, kde se modlí za zemřelé, což patří k nejstarší křesťanské tradici. Vzpomínka na mrtvé je součástí každého slavení eucharistie. Památku věrných zemřelých zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048), který se takto snažil čelit přetrvávajícím pohanským obřadům. Ve 13. století se tento zvyk rozšířil po celé západní církvi. V Aragonii začali kněží slavit v ten den tři mše za zemřelé; tento zvyk potvrdil papež Benedikt XIV. (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe. V roce 1915 Benedikt XV. toto dovolení rozšířil pro celou církev.

Čtenář – reportér Hana Hoffmannová, Stanětice