Jsou události, o nichž se píše velice snadno. Věty se na papír řadí téměř automaticky a celek do sebe zapadne jako kostky lega. A jindy se slova vzpírají jakémukoliv zpracování a věty toporně trčí z textu… letošní hasičský bál v sále restaurace pana Matějky v Loučimi lze bez uzardění zařadit do první skupiny a nejen proto, že je svým způsobem vrcholem společenské sezony celého roku. Neboť i z plesu mohou lidé odcházet otráveně se slovy – že jsme raději neseděli doma u televize. Jestli něco takového napadlo některého návštěvníka loučimského bálu, musel mu někdo na tanečním parketu hodně důrazně šlápnout na nohu. A nebylo by divu, protože parket byl plný při každé sérii lidovek anebo popíku, přičemž právě lidovky zvládala kapela Orient z Přeštic o poznání lépe – některé hity sedmdesátých let zněly ve stylu – co neuzpívám, to uřvu. Ale budiž, ne vždy se všechno povede na sto procent a kapela jen doplnila nevídanou atmosféru v sále.

Protože úsměvy a smích na tvářích bylo vidět celý dlouhý večer a spokojenost neskrýval ani Ing. Jiří Grösl, jednatel SDH: „Včera jsme v sálu připravili 130 míst a dnes jsme museli ještě 20 židlí přidat. Muzika začala hrát v osm, to už bylo plno a hned na první sérii se tancovalo. 1000 jednohubek se prodalo okamžitě, jindy je nabízíme ještě po půlnoci. Tombola měla 233 cen a 933 lístků. Museli jsme prodávat jen deset kusů na osobu.“ „Od doby, kdy tady Jirka (majitel restaurace J. Matějka) před deseti lety koupil a zrekonstruoval tyhle prostory a my tady po několikaleté pauze opět pořádáme plesy,“ ukázal kolem sebe ve výčepu velitel hasičů Josef Šváb ml., „se ještě nikdy nepodařilo udělat takovouhle atmosféru. Dnešní večer se fakt povedl!“ Velitel zásahové jednotky Tomáš Franc k tomu dodal: „Loučim prostě jede!“ Předtančení obstarala skupina aerobiku ze Kdyně (říkají si Divoženky, ale podle věku bych je spíš přejmenoval na Divoholky), jejíž vedoucí Šárka Bürgerová byla v dobré náladě celý večer. „Ani to moc nakazily,“ odpověděla se smíchem na otázku, jak dívky tančily.

Před druhou hodinou se hostinský podíval na hodinky a spíš pro sebe poznamenale: „Dneska se snad nikdo nechystá odejít!“ Hasičský bál v Loučimi se vydařil nad očekávání a všichni, místní i ti, kdo přijeli z okolí (přibližně půl na půl) odcházeli s pocitem, že strávili daleko lepší večer než doma u televize.