Betlém s čerty je každoročně lákadlem, které si lidé v tento sváteční den nenechají ujít. Mezi šesti desítkami rozličných figurek dlí totiž i dva pekelníci.

„Tenkrát, když mi známý zatelefonoval, že je betlém s čerty k mání, jsem musel sednout do auta a jet, aby ho nekoupil někdo jiný. Doba tehdy byla přívětivější a žádný nadřízený mne kupodivu kvůli tomu nestíhal. Dnes by takový nákup byl daleko složitější, musela by k němu být spousta papírování. Byla prostě jiná doba," říká Jan Rosendorfský, kastelán Státního hradu a zámku Horšovský Týn, ke kterému kostel patří.

Právě jeho rychlé jednání v roce 2007 znamenalo získání zajímavého exponátu, za nímž už do Horšova putovalo nepočítaně lidí. Zaznamenali jsme opakovaně, že se čertíků v betlému malé děti bojí, takže na ně ani nepohlédnou, ty větší si je rok co rok se zájmem prohlížejí.

„Nebojíme se a koukáme na ně," řekli nám kluci Fejtovi ze Srb a jejich maminka dodala: „Jezdíme sem každý rok, a to nejen dívat se na betlém, ale také pro Betlémské světlo."

„Tenhle betlém s čerty není jediný. Když vznikaly nejstarší betlémy, někde za rohem v nich malý zvědavý čertí kluk vykukoval. Nejvíce se čerti vyskytovali v malovaných betlémech za totality a měli cosi vyjadřovat. Jeden náš čertík má panenku a láká věřící, aby sešli z pravé cesty," popisuje Rosendorfský.

„My sem do Horšova chodíme každý rok pro Betlémské světlo a tohle jsou naše vnoučata z Prahy, která si vždy prohlížejí betlém s čerty," řekla nám Dobromila Pittrová z Horšovského Týna.

„Tenhle betlém se nám moc líbí. Byly jsme na výstavě v Betlémské kapli, ale tam žádný betlém s čertama nebyl," hlásila nám osmiletá dvojčata Markétka a Magdalénka.

Dojít pro Betlémské světlo a podívat se na betlém s pekelníky je každoročním štědrodenním úkolem pro týnskou seniorku, která byla pro své rodiče živým dárečkem pod stromeček.

„Chodíme sem do Horšova pěkně pomalu procházkou každý rok. Letos je navíc krásně, zapálíme si lucerničku a půjdeme pěkně pomalu zpátky domů," řekla nám Marie Volfíková, která právě o Štědrém dni slavila tři čtvrtě století svého života.

Ještě cestou z Horšova jsme potkávali desítky lidí, kteří tam mířili z Horšovského Týna za světlem a čerty.