Režisérka Ljuba Václavová více než rok sledovala život na škole v Poběžovicích, kam dojíždějí děti z rozsáhlé spádové oblasti.

„Když jsem hledala zajímavou školu, na jejíž změně by bylo možné ukázat zásadní proměny v základním školství za poslední dvě desetiletí, vybrala jsem si nejprve na doporučení ředitelky dětské psychiatrické léčebny školu v Chotěšově. Školu, která ještě před pěti lety posílala své žáky do psychiatrické léčebny, a to v neobvykle velkém množství,“ vzpomíná režisérka a pokračuje:

„ Po výměně ředitele se změnili i žáci.Po nástupu Vladimíra Foista se situace ve škole začala měnit. Ředitel dokázal děti ke škole připoutat - zatím ne učivem, ale mimoškolní činností. Samozřejmě, že se ve škole situace nezměnila ze dne na den, dál existovala šikana některých učitelů, například dnes tak oblíbené nahrávaní pedagoga na mobil, ale k zásadním změnám ve vztahu učitelů a žáků došlo. Na konci roku 2008 se ale ředitel nepohodl se starostkou a ze školy musel odejít. Ihned našel ředitelské místo v Základní škole v Poběžovicích. Vrátil se tím do kraje, kde se narodil a vyrostl v tradiční chodské vesnici. A začal měnit další školu.“

Film popisuje úsilí ředitele a učitelů z pedagogického sboru v Poběžovicích o to, aby tu nebyli žáci pro školu, ale škola opravdu pro děti.