„Mám kamarádku Danielu, před kterou jsem jednou řekla, že mám nashromážděný obrovský archiv a spoustu podkladů na muziku a že bych zde chtěla založit školu. Daniela se toho chytla a za pár dní mi zavolala, že má v Domažlicích domek a že mi nechá celé přízemí, kde budu moci učit," vzpomíná česká zpěvačka, klávesistka, hudební pedagožka, skladatelka a aranžérka Lída Nopová s tím, že měla obrovskou radost a nabídku přijala.

„Chtěla jsem to Chodsku vrátit. Sama jsem získala hudební vzdělání v hudební škole v Domažlicích. Tento kraj je velice zpěvavý a děti jsou tu velmi talentované."

Lída Nopová už zpívání na veřejnosti pověsila na hřebík a nyní se plně věnuje učení.

„Na sedmdesátinách Petra Rezka, což bylo před třemi lety, jsem zazpívala naposled. Myslím, že každý člověk má vědět, kdy má skončit. Je krásné dívat se, když to dělají půvabné mladé dívky, ale je tragédie sledovat sedmdesátiletou zpěvačku, jak se kroutí na jevišti. Já se nyní věnuji pouze učení a mohu to dělat pořádně, což mě zcela naplňuje."

Ke zpívání se Lída Nopová dostala náhodou.

„Na Konzervatoři v Plzni jsem studovala hru na klavír. Měli jsem studentskou kapelu a jednou, když jsme ve studiu míchali písničku, dostala jsem nabídku na místo sólistky v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Ačkoliv jsem již měla umístěnku do školy ve Zbirohu jako učitelka klavíru, přijala jsem. Po dvou letech působení ve sboru mi zavolala kamarádka, abych jí doprovodila na konkurz k Nadě Urbánkové, která byla tehdy Zlatou slavicí. Donutili mne také zazpívat a okamžitě mě přijali. S Naďou jsem zažila krásný rok."

Sedm měsíců zpívala Lída Nopová s Josefem Laufrem a pak v dívčím vokálním triu Bezinky, jehož členkou byla deset let.

„Jednou jsme zpívali s Bezinkami v Karlínském divadle a šla kolem mne Jitka Zelenková. Dala mi do ruky lístek s telefonním číslem a řekla mi: „Jestli chceš zpívat s Gottem, zavolej Štajdlovi." Byla to obrovská nabídka, ale protože jsem už měla rodinu, musela jsem hodně přemýšlet, zda to zvládnu skloubit dohromady. Nakonec jsem se odhodlala a zavolala. S Karlem Gottem jsem zpívala devět let a procestovala kus světa. Vždycky jsem se ráda vracela domů. Když jsem znovu viděla Prahu nebo Chodsko, všechno se ve mne sevřelo nesmírnou radostí, že jsem zpátky doma."