Broskvím se daří i na Chodsku

V dnešní době super– a hypermarketů si ani neuvědomujeme, jaké je roční období. Ovoce a zeleninu koupíme prakticky po celý rok. Větší radost však mnohým z nás udělá, když můžeme sklízet plody své práce doslova a do písmene. A to i v našich končinách takové ovoce, jako jsou broskve. A právě o jejich pěstování jsme si povídali se 78letým pěstitelem a zahrádkářem Aloisem Hoffmanem z Mrákova.

Vím o vás, že dokážete vypěstovat téměř cokoliv, například i broskve. Mohl byste našim čtenářům poradit, jak na to?

V našich zeměpisných podmínkách není pro zkušeného zahrádkáře nebo ty, kteří dbají jeho rad, žádný problém broskve vypěstovat. Lze docílit toho, aby se na stromečku v červnu červenala úroda hezkých a chutných plodů. Je to po jahodách první chutné ovoce, zdroj minerálních látek a lahodné chuti.

Pokud bychom si chtěli broskvoň vysadit, kam ji nejlépe umístit?

Musíme ji vysadit na závětrné místo směrem na jih a pokud možno k nějaké budově, která přes den naakumuluje teplo od sluníčka, v noci je pak předá právě naší broskvoni. Nikdy nesázíme do průvanu.

Myslíte si, že i drobný pěstitel si s tím poradí?

Drobný pěstitel má tu výhodu, že může pro jednotlivý stromek vytvořit ideální podmínky i mimo meruňkovité oblasti. Tento druh patří mezi teplomilné druhy, oblíbené u pěstitelů pro svůj vzhled a atraktivní chutné plody, které vždy potěší. Broskvoň potřebuje hlavně teplo, vzduch, světlo, výživu a vodu.

O teple jste již hovořil, ale jak si mám vyložit vámi zmíněný vzduch?

U vzduchu je důležitá jeho pomalá výměna s klidným, prouděním. To musíme zjistit ještě před výsadbou. Existuje jednoduchý návod. Po ránu budeme chodit se zapálenou svíčkou po zahradě a sledovat její plamínek. Podle něj zjistíme, kde a jak silně vzduch proudí. Stromek je dobré umístit tak trochu k jižnímu svahu, aby studený jarní vzduch odtékal dolů. Tedy směr sever–jih.

A pokud už máme broskvoň zasazenou a potřebujeme, aby kolem ní tak nefoukalo?

Je-li už zasazená, měli bychom kolem ní udělat odstranitelnou zábranu, a to třeba z rákosu. Věřte, že se toto opatření vyplatí.

Jaké má broskvoň požadavky na půdu, ze které čerpá výživu?

Potřebujeme vzdušnou půdu, ve které nám poroste i dvacet roků. Tedy žádné jíly nebo přemokřelá místa, kde místo růstu bude jen živořit a výnos tomu bude odpovídat. Je též dobře hnojit a pěstovat jako podplodinu nějakou zeleninu. Nesmí se ale rýpat do větší hloubky, abychom nepoškodili vrchní kořenové vlásečnice.

Jaké broskvoním svědčí světlo?

Nikdy je nesázíme mezi vyšší budovy, ale tak, aby vycházející sluníčko nám obkroužilo skoro celou korunku, a tím nám zaručilo ozdravení plodů, stromu a konečně také předalo své paprsky k vytvoření dokonalé nutriční hodnoty a vybarvenosti. Uvědomit bychom si měli i to, že jíme také očima. Proto též dbáme na důležitý a řekl bych větší řez.

Jak docílíte toho, aby vám vyrostly pěkné broskve? Přihnojujete?

Osobně si myslím, že nejlepším hnojení je něco pod broskvičkou pěstovat. Podkultura by měla vyžadovat neutrální až slabě alkalickou půdu, častější zalévání a přihnojování, a to tak, aby něco ještě zbylo ke kořenům stromku.

Takže nehnojíte?

Ale ano, vynikající jsou králičí bobky. Velmi dobré je ale jakékoliv hnojení z trusu domácích zvířat zapravené do půdy. A protože broskvoň je náročná na živiny, můžeme také použít kompost, uleželý hnůj, nekyselou rašelinu a další.

Jak přihnojujete vy?

Připravím si bodec třeba ze staré hokejky, se kterým udělám pod korunou každých půl metru asi dvacet centimetrů hluboký otvor v zemi a do něj nasypu jednu kávovou lžičku cereritu. Nikdy nesypu na trávník, protože o tomto hnojení by věděla tráva, nikoliv kořání broskvoně. To přihnojení opakuji znovu po odkvětu.

Takže jen cererit?

Dávám ještě také mletý vápenec, Asi do tří otvorů nasypu mletý vápenec s obsahem hořčíku, asi jednu polévkovou lžíci. Ovšem jen jednou za rok, a to zjara. Musím ještě připomenout, že hlavní podíl živin se musí nacházet v hloubce 15 až 25 centimetrů.

Jak v případě pěstování broskve nakládat s vodou?

Pěstujeme-li pod broskvoní podplodiny, třeba papriky nebo jinou zeleninu, která vyžaduje větší zálivku, máme o vodu postaráno. Jinak vodou nešetříme, hlavně v době červenání plodů. Mějme ale na paměti, že všeho moc škodí a u pěstování to platí dvojnásob.

Provádíte nějaké zásahy proti škůdcům a chorobám?

Loňské podzimní dny, prakticky až do Vánoc byly přímo určeny k ošetření a postřiku broskvoní. Pak je čas až do poloviny března na ošetření stromků proti monilióze a kadeřavosti listů. Máme-li jeden stromek, stačí malý postřikovač, který míváme v domácnosti. Proti kadeřavosti nic nezkazíme ještě jedním postřikem před rašením, vždy tak, jako bychom stromek umyli.

Jeden postřik stačí?

Další provádíme v době nalévání pupenů přípravkem Kuprikol či Champion WP50 a při špatném počasí opakujeme po sedmi dnech například přípravky Delen, Dithane, Novozir nebo Silit.

Kdy provádíte řez?

Musíme si zapamatovat, že broskvoně tam, kde rodily letos, už další rok nezaplodí. To znamená, že potřebují stále každoročně velký a hluboký řez. Na rozdíl od jiných stromů, kde upravujeme řez hned za očkem, aby nám vyrostl další souček daným směrem, u broskvoně vždy necháme za očkem pahýl.

Z jakého důvodu?

Větvička broskvoně ráda zasychá, pokud bychom provedli řez hned vedle očka, odumřelo by.

Strom se obsype květy, posléze nasadí na plody. Míváte broskvoně obsypané?

Nemám, protože na každé větvičce ponechám jen pětinu až šestinu plodů, co má větvička zdravých listů. Nevyvinuté listy a broskvičky odštípnu. Nikdy je netrhám, aby nedošlo k poranění, a tím k zanesení infekce do letorostu. Zásadně tuto selekci neprovádím dříve, dokud nejsou plůdky velikostí dětských hracích kuliček. Čím méně plůdků necháme, tím bude úroda lepší, vyrovnanější a chutnější. Bude-li přírůstek větve půl metru, klidně jej zkraťte o jednu třetinu, kde ovšem je ještě 5–8 plůdků a 25 až 40 zdravých zelených listů.

Jaké odrůdy broskvoní byste pro Chodsko doporučil?

U nás v nebroskvoňovém kraji se zatím za určitých podmínek pro broskvoň vyhovujících osvědčila odrůda Redhaven. Vznikla jako nahodilý strom na hranicích Kanady a USA. Je nenáročná, přizpůsobivá podnebí a kladně reaguje na všechny řezy. Slupka plodů je slabá a neochlupatělá, dužnina máslově žlutá, hodně šťavnatá a hodnotím ji jako nejlepší pro Domažlicko. V dobré zralosti jde dobře oddělit od pecky. Hodí se ke kompotování i pro přímý konzum.

Mohl byste doporučit ještě jiné odrůdy?

Ostatní u nás pěstované odrůdy pochází z jižních zemí a k nám se moc nehodí. Snad kanadská Earlingo by stála za vyzkoušení. Jiné pěstované u nás jdou těžko od pecky a dužnina zůstává přirostlá i v přezrálém sta­vu.

Víte, čím to je, že se vám při pěstování broskví, ale i dalších plodin na vaší zahradě tak daří?

Ke stromku i ostatním plodinám vždy přistupuji podle nejlepšího vědomí, svědomí a s trochou selského rozumu. Je to velice důležité a dobré v každé činorodé práci, tedy nejen na zahrádce.