Kliknutím zvětšíteTéměř tříhodinový snímek Chazelle chystal přes deset let s přestávkami, přičemž v jedné z nich natočil právě La La Land - některé jeho odkazy a ústřední hudební motiv najdeme i v Babylonu. Jako by na tuto opulentní podívanou plnou sexu, brutality, prachů a nekonečné zhýralosti, ale i lásky sbíral postupně síly a zkušenosti.
Početný štáb architektů vytvořil na jeho přání bojiště pro devět set komparzistů, šest luxusních domů, nahrávací studia i ulice, prostě Los Angeles 20. let. Herce a herečky přiměl ke scénám, z nichž se jim klepala kolena a rozšiřovaly zorničky (a bůhví, jestli ten bílý šňupavý prášek před kamerou nebyl opravdu kokain).
Před zraky diváků na plátně ožívá stylizovaný svět Hollywoodu přelomu 20. a 30. let, v němž se míchají všechny možné sociální a profesní vrstvy - naivní holky s touhou po slávě s jedinými šaty, co mají na sobě, začínající filmaři ochotní ke všemu, poslíčkové, profesní dříči, respektované hvězdy, pracháči se zvrácenými choutkami i lichváři.
Očima Chazella zkrátka filmový „babylon“ plný chaosu, kotel, kde to vře a kde musíte chytit správné tempo i lidi, jinak jste ztraceni.
Ďábelská jízda
O své kariérní štěstí tu bojuje krásná Nellie, jež s drzostí mládí pronikne na klíčovou párty hollywoodské smetánky a dokáže na povel vytlačit před kamerou slzu, šarmantní Mexičan Manny toužící točit filmy a schopný sehnat cokoli, třeba i slona na večírek (touhle úžasně groteskní scénou celá podívaná začíná), herecká celebrita Jack Conrad uvědomující si, že místo na výsluní nemusí věčné, exotická čínská kráska Lady Fay, černý jazzman Sidney nebo stárnoucí novinářka Elinor St. Johnová cynicky shlížející na tenhle kvas.
Jejich ďábelská jízda nabírá obrátky, zvlášť v době prudce se měnících časů, kdy se z němého filmu stává zvukový. A my jen sledujeme, jak se komu daří surfovat na vlně štěstí, slávy, peněz i smůly a koho hlubiny nelítostné branže pohltí.
Damien Chazelle se při psaní scénáře inspiroval různými zdroji - výpověďmi pamětníků, životopisů hvězd i publikací někdejšího dětského herce Kennetha Angera s názvem Hollywood Babylon, kterou tvoří více či méně temné a šokující kapitoly ze zákulisí L.A. O zlaté éře vypráví jinak než Quentin Tarantino v Tenkrát v Hollywoodu. Je jízlivější, absurdnější a k postavám nelítostný. Za své sny (nebo i slušnost) musí Nellie, Manny a další trpět. Úspěch je tu tvrdě vykoupený. A zdaleka není trvalý. Koneckonců, byl to čas, kdy zvuk lámal kariéry hvězdám němého plátna a ty nezřídka končily s revolverem u spánku.
Babylon ale není jen o tom. Chazelle v něm chtěl evidentně složit hold všem, kteří měli (a mají) s filmovým světem co do činění. Těm, kteří vyrábějí v potu tváře déšť či mlhu, staví lešení, točí klikou do úmoru, doslova zemřou pro záběr či dokážou sehnat kameru za pár hodin a zachránit romantickou scénu před západem slunce. Ale zůstávají neviditelní.
Problém je, že režisér svému babylonskému opojení podlehl natolik, že občas zapomněl stříhat (zejména v poslední třetině). Jen prolog filmu trvá přes půl hodiny. Exkurze temnými spodními patry s krysami v zubech a přehlídkou lidských kreatur je možná i zbytečná.
Podívaná je to velkorysá, od kostýmů až po natáčecí plac a desítky minirolí, k tomu dynamická jazzová hudba režisérova dvorního skladatele Justina Hurwitze, ikonické záběry na dámská cigára v kouřovém oparu, bouchání šampaňského, chřestýš zakouslý do dívčího krku, hromada kokainu a sexu a samozřejmě nezbytné pády v šatech do nočních bazénů. Kam se hrabe Velký Gatsby Baze Luhrmanna (a že to byl náramný spektákl).
Nic to ovšem nemění na tom, že celkově je Babylon sledem situací, které na sebe tvůrce vrší, a tak baví spíše jednotlivé scény než snímek jako celek.
Výborní herci
Výrazně filmu pomáhají herci – strhující Margot Robbie (Nellie), kterou ve smyslném tanci předčí málokdo, Diego Calva v roli Mannyho, jenž přichází ve správnou chvíli s těmi správnými nápady a bezmezně miluje Nellie, Tobey Maguire jako vypatlaný pracháč bez špetky vkusu a jako vždy přesný Brad Pitt alias klidný elegán Jack, který spěje ke zjištění, že každé výsluní má svůj konec.
Zda Chazellovu multižánrovou fresku o filmu, ambicích, pomíjivé slávě a odvrácené straně Hollywoodu přijmete, či nikoli, je na vás. Američtí diváci i kritika ji smetli. Možná jim jejich rodinné stříbro – rozuměj Hollywood - příliš pohaněl, možná je znavila zbytečně natahovaná stopáž. Evropa se svým nadhledem by mohla mít pro Babylon o něco větší pochopení. Záleží na tom, jestli vás tahle sarkastická horská dráha strhne, nebo budete pošilhávat po hodinkách. Jedno je jisté: po odchodu z kina na leckteré scény (třeba pouliční tanec Nellie, jež se jen tak vytratí do ticha a tmy noci), záplavu groteskních situací, euforie i hnusu a herecké výkony přece jen tak rychle nezapomenete. I tak může vypadat filmový zážitek.
Hodnocení Deníku: 70 %
49
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
