Řada z pozůstalých či přeživších obětí dokonce ani neví, kde a jak a u koho mohou pomoc žádat. Odborníci oslovení Deníkem odhadují, že 8 z 10 rodin či pozůstalých vůbec žádost o peněžní pomoc nepodá. Odrazují je prožitý stres, strach z pachatele, byrokracie a hlavně nepřehledný systém se šibeničními promlčecími lhůtami, kterým nemá laik šanci porozumět.

Ďábel se skrývá i ve zdánlivém detailu. „Pokud nedostane člověk od ministerstva na svou žádost o odškodnění do šesti měsíců odpověď, musí stát zažalovat. Pokud to neudělá, jeho žádost je promlčená a odškodnění automaticky padá pod stůl,“ řekl Deníku Václav Peričevič ze Spolku Šalamoun, který se zabývá podporou lidí, kteří se dostali do justičních sporů.

Podle zjištění Deníku se přitom nezdá, že by poslanci pracovali na úpravách norem, které by vedly ke zvýšení zadostiučinění pro oběti trestných činů a jejich pozůstalé. Od ledna sice ministerstvo spravedlnosti zřídilo samostatný speciální odbor, který se peněžní pomocí obětem zabývá, moc velký pokrok ale vzhledem k nastaveným zákonům odborníci nečekají.

„Peněžitá pomoc je poskytována na základě žádosti poškozeného, respektive oběti, případně pozůstalých po oběti trestného činu ve správním řízení. V něm posuzujeme splnění zákonných podmínek. Peněžitá pomoc není odškodnění, ale má spíše povahu sociální dávky, sloužící k překlenutí složité sociální situaci oběti či pozůstalých po oběti trestného činu,“ řekla Deníku mluvčí ministerstva Marcela Nevšímalová.

Napište nám svůj příběh

Nedostali jste jako pozůstalí nebo oběti trestného činu od státu či pachatele žádné či jen minimální odškodnění?

V roce 2022, odkud jsou poslední známá data ministerstva spravedlnosti, se v ČR domohla odškodnění jen polovina obětí trestných činů nebo jejich pozůstalých.

Za rok získalo odškodnění 175 lidí, naopak 169 poškozeným ministerstvo spravedlnosti satisfakci zamítlo. Obětem trestných činů stát za rok vyplatil dohromady 21,38 milionu korun. Úspěšný žadatel obdržel v průměru 122 tisíc korun.

Patříte mezi ně? Napište nám na adresu pribehy.zla@denik.cz.

V roce 2023, za který jsou dostupné poslední kompletní statistiky, požádalo o peněžitou pomoc stát 261 pozůstalých či obětí trestných činů. Ministerstvo spravedlnosti vyhovělo 118 z nich, to není ani polovina. „Vyplaceno bylo celkem 11 942 887,78 koruny,“ upřesnila mluvčí ministerstva.

Přestože stát vyhověl necelé polovině žadatelů, vyplacené částky se přece jen postupně zvyšují. Před rokem 2010 se peněz od státu dočkala jen třetina poškozených, dnes je to kolem poloviny. „Odškodnění obětí řeší zákon z roku 2013, dnes jsme o jedenáct let dál,“ řekla Deníku právnička Hana Marvanová, která tehdy jako poslankyně přijetí zákona pomáhala prosadit.

Do té doby stát nepřiznával lidem nic. „Jsem rozhodně pro to, aby stát částky pomoci obětem navyšoval a více se do problému vložil.,“ řekla Marvanová, která je dnes senátorkou.

Odškodnění pozůstalých v číslech

  • 200 tisíc korun – maximální nárok peněžité pomoci od státu pro pozůstalého
  • 600 tisíc korun – maximální nárok peněžité pomoci od státu pro celou rodinu pozůstalé po oběti
  • 261 žádostí obětí o peněžní pomoc v roce 2023
  • 118 kladně vyřízených žádostí v roce 2023
  • 143 zamítnutých žádostí v roce 2023
  • 11 942 887,78 korun vyplaceno obětem v roce 2023 státem
  • 159 vražd v ČR v roce 2023
  • 13 115 případů násilné kriminality v ČR v roce 2023
  • 80 procent obětí žádost o odškodnění vůbec nepodává

Zdroj: Deník, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Policie ČR

Když pachatel nezaplatí, mají oběti smůlu

Primární povinnost platit odškodnění – tedy náhradu škody či nemajetkové újmy přiznanou soudem v trestním řízení, má v Česku pachatel. A to je zásadní problém. „Pokud povinnost dobrovolně pachatel nesplní, je možné přiznané odškodnění – náhradu škody či nemajetkovou újmu, exekučně vymáhat. Bohužel, v případě neúčelného vymáhání neupravuje právní řád žádnou možnost, jak se přiznaného odškodnění domoci jinou cestou,“ připustila Nevšímalová.

Peníze za prožitá utrpení, které obětem přiřkne soud, jsou tedy v drtivé většině navždy nedobytné. Odškodnění se tak stává v Česku pouze formálním aktem. To přiznávají i soudci. „V případu Jiřího Dvořáka, který je pro tuto problematiku typický, nedostanou oběti takřka vůbec nic,“ řekl Deníku soudce Kamil Kydalka. Ten poslal zmíněného vraha na doživotí za mříže a zároveň mu uložil povinnost zaplatit pozůstalým a obětem dohromady čtyřmilionové odškodnění.

Kriminální případ Jiřího Dvořáka:

Fotogalerie: Kriminální případ Jiřího Dvořáka

Sedmdesátiletý Dvořák ve věznici nepracuje ani se k tomu nechystá. Byl navíc prakticky nemajetný. „Policie zajistila jen jeho auto, Hyundai Santa Fe, tedy nějakou starší čtyřkolku. Prodala se, tuším, za 108 tisíc korun a peníze šly na náhradu škody jedné z poškozených. Upřímně řečeno: Ano, miliony byly přiznány. Ale nevím, do jaké míry je snaha nebo vůbec možnost z něj peníze dostat. Nechci být špatným prorokem… Pozůstalí po zastřelené paní asi dostanou hodně, hodně málo. Nebo možná nic,“ konstatoval soudce.

Na co mají pozůstalí nárok

Ministerstvo spravedlnosti může přiznat za zákonem stanovených podmínek peněžitou pomoc ve formě paušální částky 10 tisíc korun v případě ublížení na zdraví, 50 tisíc korun v případě těžké újmy na zdraví.

Ministerstvo může také přiznat peněžitou pomoc jako náhradu za ztrátu na výdělku či nákladů na léčbu až do výše 200 tisíc korun.

Pro pozůstalé po oběti trestného činu činí paušální částka 200 tisíc korun pro rodiče, manžela, registrovaného partnera nebo dítě oběti, v případě sourozence už jen 175 tisíc korun.

V případě pozůstalých peněžitá pomoc poskytovaná více obětem nesmí ve svém součtu přesáhnout částku 600 tisíc korun. Pokud by v součtu přesáhla tuto částku, částka poskytovaná každé oběti se přiměřeně zkrátí.

Pro zajímavost: Denní náklady na pobyt člověka za mřížemi jsou podle ministerstva spravedlnosti v současnosti od 1900 korun v lehčím typu věznice po 2500 korun v těžším kriminále.

Zdroj: Marcela Nevšímalová, Ministerstvo spravedlnosti ČR

Nezaplatíš obětem, nemáš nárok předčasně vyjít na svobodu, navrhuje Hana Marvanová

Nedobytnost odškodného pro pozůstalé po obětech trestných činů vnímá jako palčivý problém právnička a senátorka Hana Marvanová. Před lety stála za přijetím zákona, který satisfakce obětem přisuzuje, dnes jej má už ale za překonaný. „Jde o normu více jak deset let starou. Je žádoucí ji aktualizovat. Oběti by měl odškodnit stát a po pachateli pak peníze vymáhat. A to třeba i uvalením povinnosti odsouzeného ve vězení pracovat,“ říká v rozhovoru pro Deník Marvanová.

Fotogalerie: Hana Marvanová

Myslíte, že by se mohla na odškodňování obětí podílet nějak i pachatelova rodina?
To asi ne. To bychom trestali bezúhonné příbuzné. Důležité je ovšem rychlé vyhledání, zabavení či obstavení majetku a to ještě dříve, než je pachatel souzen. Z toho by pak bylo později možno hradit škodu nebo zadostiučinění obětem.

Je i jiná možnost, jak pachatele pohnout k placení odškodného?
Zdaleka ne všechny soudy při podmínečném propouštění pachatelů na svobodu po polovině nebo dvou třetinách trestu zohledňují skutečnost, jestli napravil škodu nebo aspoň něčím obětem přispěl. A soudy tyto pachatele pouštějí na svobodu jen za dobré chování ve věznici. Ale to, že oběti neodškodnil, byť podle rozsudku měl, to po něm justice nepochopitelně nechce.

Máte návrh, jak z toho ven?
Zavedla bych velmi jednoduché opatření. Pokud alespoň ve významné části pachatel oběť neodškodní, musí si odsedět celý trest a není možné, aby byl propuštěn předčasně z vězení. Oni pachatelé často vědí, kde mají majetek, a postarají se o to, aby jej rychle převedli na rodinu. Když to souzený udělá zavčasu, má veškerá aktiva jeho rodina a on sám je z hlediska zákona nemajetný. Pak se nedá nic dál dohledat a zabavit.


Nahrává se anketa ...

Příběhy zla Jiřího Nováčka

info Zdroj: Deník

Nový seriál Deníku Příběhy zla Jiřího Nováčka přináší dokumentární rekonstrukce největších kriminálních případů České republiky. Čtenářům a posluchačům se v něm pokusíme objasnit fungování české kriminalistiky a justice. Rozebereme podrobně reálné dopady zločinů na každého z nás a řekneme si, jaké jsou pozice a role pachatelů, jejich obětí, policistů, žalobců, advokátů, soudců i uvězněných. Jisté jsou přitom jen dvě věci: páchat zlo se nevyplácí a dokonalý zločin neexistuje.

1. série - Muž, který nenáviděl ženy

Odškodňování obětí trestných činů

2. série - Američan Kevin Dahlgren, který vraždil v Brně