Tlak mi nevadí, beru to jako výzvu, říká švédský snajpr Blomstrand

3. 8. 2022

Urostlý útočník už zase trénuje v Plzni, užil si splouvání Berounky v rámci teambuildingové akce i krásnou krajinu v okolí řeky.

V premiérově sezoně v Plzni prokázal Ludwig Blomstrand své střelecké přednosti.

Kliknutím zvětšíte

V premiérově sezoně v Plzni prokázal Ludwig Blomstrand své střelecké přednosti. | Foto: hcplzen.cz

První sezona ve službách hokejové Škody Plzeň vyšla Ludwigu Blomstrandovi skvěle.

Statný útočník, kterého si vedení klubu přivedlo z druhé švédské ligy, se uvedl tvrdou ranou, sázel góly, na další přihrával a s 22 trefami se v základní části prodral mezi střeleckou elitu celé extraligy. Lepší z plzeňských borců byl jen excelující Michal Bulíř.

A očekává se, že devětadvacetiletý Švéd na to ve druhém roce své plzeňské štace naváže.

Nebo bude ještě lepší.

K týmu Indiánů se Blomstrand znovu připojil krátce poté, co vyjeli na led.

Urostlý borec po tréninku sice chvíli chytal dech, ale úvodní dny přípravy v bruslích a výzbroji nijak zvlášť neprožívá.

„Je to stejné na začátku každé přípravy na ledě. Vždy chvilku trvá, než se do toho dostanete. Nic neobvyklého, klasika. Prostě je třeba se do bruslení dostat,“ prohlásil stoicky rodák ze švédské Uppsaly a zatím jeden ze čtyř cizinců v kádru Plzně pro novou sezonu.

Na střelecké schopnosti Ludwiga Blomstranda bude plzeňská Škodovka spoléhat i v nadcházející sezoně.Zdroj: Deník/Zdeněk VAIZ

Kondiční část přípravy jste absolvoval individuálně ve Švédsku. Bylo příjemné pobývat zase po čase doma?

Vždy je skvělé být s rodinou, blízkými. A na suchou přípravu jsem měl svého osobního kouče, který mi už nějaký rok připravuje tréninkový program a přesně ví, co potřebuji. A oceňuji, že když pak přijedu do Plzně, je pro mě vše připravené a mohu se soustředit pouze na hokej. To je fakt skvělé.

V extralize vás čeká druhá sezona, ale bude to už bez vašich švédských parťáků Viktora Langa a Gustafa Thorella, kteří plzeňský tým opustili. Budou vám chybět?

Samozřejmě je škoda, že kluci odešli, ale znám Samuela Bittena (kanadská posila ofenzivy Škodovky), se kterým jsem již dříve hrál ve druhé švédské lize za Södertälje. Aleksi Rekonen (finský útočník, další posila) rovněž přišel z druhé švédské ligy, tak to pro mě také není neznámé jméno. Navíc se teď v Plzni cítím více jako doma. V minulé sezoně jsem si zde užíval každý den, takže jsem se sem těšil. Věděl jsem, co mě tu čeká.

Premiérový rok v Plzni vám vyšel. Včetně play-off jste si připsal celkem 40 kanadských bodů za 22 gólů a 18 asistencí. Jste připraven, že laťka je vysoko stejně jako očekávání?

To mi nevadí. Jsem rád, když je na mě nějaký tlak. Uplynulá sezona se mi povedla, cítil jsem se dobře. Byl to však můj první rok v Plzni i v extralize, neměl jsem srovnání a teď vím, co mě čeká, na co se připravit, a beru to jako další výzvu.

Jen nedávno jste v rámci přípravy se spoluhráči splouvali Berounku. Jaký jste vodák?

Já jsem již na vodě byl, takže pro mě to nebylo nové. Ale kolega Bitten seděl na kánoi poprvé, takže bylo hodně složité se sladit. Když byl Sam za kormidlem, tak jsme se na řece často točili do kolečka (smích). Pak jsme se vyměnili, já převzal roli zadáka, a už to bylo lepší. Důležité bylo, že jsme se nevykoupali (úsměv).

Jak na vás zapůsobila krajina kolem Berounky?

Je moc krásná. Navíc na lodi byl čas si vše pořádně prohlédnout a o to více jsem si všechna ta nádherná zákoutí užil.

K vodáctví patří také večerní oheň, kytara a zpívání…

Zazpívali jsme si, ale večeře jsme měli připravené, takže vaření jsme se vyhnuli. Ale zase jsme měli víc času, který jsme si s kluky také náležitě užívali, a měli jsme tak možnost se vzájemně dobře poznat.

Víc, než je obvyklé při běžném tréninku?

Samozřejmě. Tým se obměnil, je tu řada nových kluků a bylo super se vidět i mimo led. Poznat se i takto, v divočině a při zcela jiné činnosti, než jsme zvyklí.

Budila parta svalnatých chlapíků na řece velký rozruch? Přitahovala pozornost?

Hodně nás lidi zdravili tradičním vodáckým Ahoj (říká česky). Na řece bylo poměrně rušno, občas se u nás někdo zastavil, něco jsme prohodili, ale nebylo to tak, že i když nás plulo hodně, že bychom si překáželi. Bylo to v pohodě.