Hokejoví sourozenci Thorellové míří do hokejové extraligy. Zatímco mladší Erik se upsal Spartě, Gustaf je jednou z letních posil plzeňské Škodovky.

„Dobry den. Jak se mate?“ pozdravil čekající novináře jednatřicetiletý rodák ze švédského Karlstadu. S úsměvem pak rychle přešel do angličtiny.

O služby na pohled subtilního centra, který ve druhé švédské lize válel za tým Karlskoga, se Plzeň ucházela už před minulou sezonou. Jenže zasáhl covid.

„Kvůli covidu bylo před rokem jistější a bezpečnější zůstat doma ve Švédsku. Ale říkal jsem si, že pokud budu dost dobrý, tak třeba ještě šanci dostanu. A teď jsem tady,“ hlásil jeden ze tří Švédů v kádru Škodovky.

K obránci Viktoru Langovi přibyli v létě do útoku ještě Ludwig Blomstrand a právě Gustaf Thorell. Zkušený chlapík, který v minulé sezoně sbíral přes bod na zápas.

Jaké jsou vaše první dojmy z tréninku v novém působišti?

Super, přestože to tak třeba na ledě nemuselo vypadat (úsměv). Mám hlavně radost, že už jsem v Plzni s týmem. Zatím je všechno skvělé.

Kdy jste do Plzně dorazil?

Přiletěl jsem minulý čtvrtek a zatím je všechno fajn. Viktor Lang nás s Ludwigem (Blomstrand) vzal do města, aby nám Plzeň ukázal.

Co všechno vám Viktor Lang stihl ukázat?

Prošli jsme toho hodně. V centru jsme třeba vylezli na věž katedrály a kochali se výhledy na město. Zašli jsme také do nějakých restaurací a byli jsme i v Plaze.

Přitom jste ochutnal světově proslulé plzeňské pivo?

Jasně že jsem ochutnal. (úsměv).

Nakolik jste při jednání o angažmá ve Škodovce dal na názory Viktora Langa, s nímž se znáte z působení v týmu Karlskoga?

Hráli jsme spolu asi tři roky, známe se dobře, takže jsem se ptal, jaké to v Plzni je. Vzhledem k tomu, že jsem teď tady, tak jsem slyšel jen samá pozitiva. Viktor mluvil o klubu i o lize jenom kladně a vidím, že nepřeháněl.

Asi i při rozkoukávání v novém působišti je váš krajan velkou oporou.

Určitě, vždyť je to jeden z nás. A navíc mluví docela dobře česky, minimálně aspoň rozumí. Také plánuji začít se učit jazyk. Myslím, že by to bylo dobré.

A co léto, jaké bylo?

Léto bylo fajn. Dokonce i ve Švédsku bylo vedro, přestože ne takové, jako nyní panuje tady. Než jsem ale odjel do Česka, tak jsem se musel postarat o spoustu věcí. Mám ve Švédsku byt, takže jsem to musel nějak vyřešit. Poslední týden před odjezdem tak byl dost stresující.

Jak jste dosud nabíral kondici? Ve skupině, nebo individuálně?

Snad poprvé v kariéře jsem neměl tým, se kterým bych přes léto trénoval, takže jsem se dal dohromady s pár hokejisty. Třeba s Perem Åslundem z Färjestadu (útočník, švédský reprezentant), pokud vám to něco říká. Byli s námi i další švédští kluci, co hrají v NHL a v AHL.

V extralize se budete utkávat s bratrem Erikem. Tušíte, jaké to bude?

Určitě zajímavé. Když jsme se naposledy potkali v zápase, tak jsme hráli za jeden tým, ale předtím jsme si zahráli i proti sobě. Určitě je to něco speciálního. O to víc, že se nyní budeme střetávat v zahraničí, v Česku. Je ale super, že ho mám hodinu cesty od sebe, i když v jiném týmu. Bude to zábava, asi budeme hodně v kontaktu. A co přijde, až skočíme na led? Tam bratrské vztahy rozhodně skončí. (úsměv)

To, že jste šli oba do Čech, je náhoda, nebo jste si to plánovali?

Myslím, že Erik to v plánu neměl. Původně totiž doufal, že bude pokračovat v angažmá ve Švýcarsku, jenže najednou přišla nabídka ze Sparty. A ta možnost hrát a žít v Praze se mu hodně zalíbila. Takže to, že jsme teď oba v Česku, je spíš shoda okolností.