Jako hráč si Václav Pletka odkroutil v hokejové Škodě Plzeň skoro čtyři sezony. Zarputilý bojovník, tradičně nahrbené křídlo, se prosazoval i v modrobílém dresu a v sezoně 2012/13 přispěl k zisku zatím jediného mistrovského titulu Indiánů. Teď je 45letý borec, který má na kontě i jeden zápas v NHL, v extralize včetně play-off 747 střetnutí a 253 branek, zpátky.

Do známého prostředí se Pletka vrací z rodné Mladé Boleslavi, kde byl v minulém extraligovém ročníku asistentem trenéra áčka Bruslařů. Teď po něm sáhla Plzeň.

close Václav Pletka. info Zdroj: hcplzen.cz zoom_in Václav Pletka.

Pletka ještě s Jiřím Vebrem už pár týdnů asistuje hlavnímu kouči Josefu Jandačovi, v letní přípravě poznává zatím jen torzo nově se tvořícího celku Škodovky. „Na roky v Plzni vzpomínám jen v dobrém, zůstalo mi tady plno kamarádů a byl jsem rád, že přišla nabídka právě odsud,“ uvedl hokejový matador.

Nabídka Plzně vás tedy potěšila?

Potěšila. V Boleslavi jsem u áčka končil, měl jsem pokračovat u mládeže, ale přišla tahle nabídka. Jsem za ni rád. Navíc s Pepou Jandačem a s Jirkou Vebrem, kteří mají ohromné trenérské zkušenosti, je to pro mě zase šance se posunout v kariéře dál.

Jaký pro vás návrat na západ Čech po devíti letech je?

Pro mě moc hezký. V Plzni jsem prožil tři a půl roku, byl jsem tady spokojený, hrál se dobrý hokej. Vzpomínám jen v dobrém, zůstalo mi tady plno kamarádů a byl jsem rád, že přišla nabídka právě odsud.

Jak často si vzpomenete na jaro 2013, zisk historického titulu a následné oslavy?

Samozřejmě jsou to příjemné vzpomínky. Doma mám vystavené fotky, potkávám se s Tomášem Vlasákem, občas zavzpomínáme a je na co. Zážitků je plno.

S trenérem Josefem Jandačem se nepotkáváte poprvé.

Trénoval mě v Českých Budějovicích. Přišel jsem z extraligového Třince do první ligy zrovna v sezoně, kdy byla výluka v NHL. S Motorem jsme tehdy postoupili zpátky do extraligy, vzpomínám na to moc rád. Vybojoval jsem titul první ligy a postoupili jsme.

Máte v novém trenérském štábu jasno o rozdělení rolí? Víte, co od vás hlavní kouč očekává?

Samozřejmě, než jsem na nabídku kývl, sedli jsme si s Pepou Jandačem a chtěl jsem vědět, co se ode mě čeká, co by měla být moje práce. Povídali jsme si o hokeji a došli jsme k tomu, že jsem nad ničím neváhal a vzal jsem to.

Jako bývalý elitní útočník byste se měl starat o ofenzivu?

To se definitivně vyjasní, až vyjedeme na led, ale měl bych mít na starosti přesilovky a útočnou hru obecně.

Skládáte už možnou sestavu Škodovky na novou sezonu?

Nastřelujeme, všichni si k tomu něco říkáme. Ale je brzy, uvidíme, až kluky poznáme. Samozřejmě pár jich znám, i když ne zas tolik. Na střídačce sledujete spíš svůj tým než protihráče. Ale máme dost času tým poznat a doufám, že to poskládáme tak, aby formace fungovaly.

Zato s některými plzeňskými hráči jste se ještě potkal během aktivní kariéry, že?

S Tomášem Mertlem jsme hráli zrovna v Budějovicích. Z působení v Plzni znám zase Šlajsíka (Jana Schleisse) a Kubu Lva. Ti kluci přišli do týmu, když já už byl starší, oni jako mladí. Teď mám šanci je trénovat.

Jak složitý pro vás byl přerod z hráče na trenéra?

Je to těžké a úplně jiné, jako hráč to tolik nevnímáte. Odtrénujete, soustředíte se na svoji práci a jdete ze zimáku. Jako trenér musíte nachystat přípravu, k tomu sladit dvacet lidí, zabývat se jednotlivými hráči, co jim vyhovuje, jaké jsou jejich přednosti a nedostatky. Trenérská práce je zápřah od rána do večera.

Pomáhají vám v tomhle hráčské zkušenosti?

Pomůžou v tom, že v konkrétních situacích jste jako hráč byl a víte, jak je možné je řešit. Ale každý hráč má jiné myšlení. Můžete dát návod, jak by to mělo vypadat, ale pak jsou na ledě konkrétní hokejisté a hru třeba vnímají úplně jinak než vy. Ale Pepa Jandač má ohromné zkušenosti a věřím, že určíme takovou taktiku a styl hry, aby to klukům vyhovovalo.

Jednou ze slabin Škodovky v uplynulé sezoně byly přesilové hry. Je to o správných typech hráčů, nebo o drilu, zvýšeném důrazu v tréninku?

Mít patřičné typy na přesilovky, hráče, kteří hru řídí a vymýšlí situace, to je důležité. Musíte to dobře složit. Ale z pozice hráče vím, že o úspěchu jakékoliv varianty se rozhoduje na ledě a celá lajna musí být na jedné vlně. Musí si sednout a pak je třeba jim dát myšlenku, s kterou mohou pracovat.

Dalším neduhem Indiánů byla nízká produktivita, v zakončení selhávali. I tohle je o tréninku, pilování střelby?

Můžete natrénovat střelu, ale něco jiného je vše přenést do zápasu. Na tréninku máte čas a ten v zápase většinou není. Důležitý je i výběr místa pro zakončení, což nejde natrénovat. To v sobě buď máte, nebo nemáte. Třeba si vezměte Ovečkina, nejlepšího střelce NHL. Všichni vědí, odkud bude střílet, ale stejně dá gól. Najde si to místo. To je o inteligenci toho hráče, ví, kde se pohybovat a navíc to trefí. O tom to je.

Plzeňský tým prošel po sezoně výraznou obměnou. Přemýšlíte ještě o posílení?

Bavíme se o tom, že bychom chtěli posílit v útoku. Uvidíme, jací hráči budou na trhu. My už máme plnou kvótu zahraničních hráčů a těch českých volných moc není. Řekneme si hráče, tři se na tom musíme shodnout, rozhodující slovo má pak Pepa Jandač. A pak se uvidí, na co budou peníze. Do útoku bychom ale ještě někoho chtěli.

Kolik hráčů momentálně absolvuje suchou přípravu?

Zatím je tu asi jedenáct hráčů, většina má totiž individuální přípravu. Tuhle fázi suché přípravy má pod palcem kondiční trenér Honza Snopek, celkově to vede, my dohlížíme a koukáme, jak se hráči chovají v těžkých situacích. Minulý týden byly třeba na programu výběhy do kopce se zátěžovou vestou, tam vidíte charakter hráčů. Jestli se ještě kousne, nekousne. To je teď naše práce, pozorovat, vnímat. Jinak je kondiční příprava hlavně na Snopínovi.