Je dobrý styl o penězích?
Podle mě určitě není o luxusních značkách. Je potřeba počítat s tím, že vybudování kvalitního šatníku bude vyžadovat investici. Často se setkávám s tím, že ženy mají ve svých skříních příliš mnoho oblečení a většinou jde o levnější módu. Když se klientek ptám, jak často nosí danou věc, tak u zhruba třetiny šatníku mi odpoví, moc často ne, měla jsem to dvakrát na sobě. Když mám ve skříni deset halenek a třicet triček a většinou nosím jen jednu nebo dvě halenky a asi polovinu triček, nebylo by lepší mít ve skříni třeba tři halenky a deset triček? Věřte mi, ráno bude daleko rychlejší se obléknout, protože nebudete muset procházet haldami oblečení, které stejně nenosíte.

Takže pokud tápu v módě a nevím, co se svým šatníkem, mám začít s vyřazováním oblečení?
Je dobré začít u menších věcí. Projít si svůj šatník a vyřadit z něj oblečení, které nenosím. Ubrat na barevnosti šatníku. Pořídit si pár kousků oblečení v neutrálních barvách, které budou jednoduše kombinovatelné mezi sebou i s ostatním oblečením, které už ve skříni mám.

Co považujete za nejhorší módní prohřešek.
Nesprávně zvolená velikost oblečení. Hlavně pokud je menší, než by měla ve skutečnosti být, to potom může udělat neplechu.

Co je podle vás nejdůležitější – komplexní vzhled, nebo třeba drahá kabelka, upravené vlasy?
Myslím si, že důležitý je celkový vzhled. Kabelka stačí, když je pěkná a kvalitní, nemusí být značková. Je třeba vybrat i správné boty, dokážou potom outfit pozdvihnout na jinou úroveň. Rozhodně to neznamená, že by ženy musely nosit boty na podpatku. Velkou roli hraje správně zvolená barva vlasů, tvar brýlí a make-up, který může být i velmi decentní.

Souhlasíte s tím, že každá žena může být krásná, respektive každý člověk může mít styl?
Ano, myslím si, že každá žena může mít styl, když bude chtít. Pro některé je jednoduché si vlastní styl vytvořit, jiné ženy mohou trochu tápat. Ale všechno se dá naučit. Odborníci jsou tu od toho, aby ženám tu cestu zkrátili a zpříjemnili.

Jak se pozná dobrý stylista?
Dobrý stylista je podle mě ten, který dokáže klientce zvednout sebevědomí. Umí povzbudit a ženy se v jeho přítomnosti cítí dobře, aniž by se musely stydět nebo si na něco hrát. Je to jako jít nakupovat s nejlepší kamarádkou, akorát stylista dokáže lépe poradit a je více objektivní.

Kdo se na vás nejčastěji obrací?
Pracuji hlavně se ženami mezi třicítkou a čtyřicítkou, občas mám i mladší nebo starší klientky. Ženy, které se na mě obracejí, pracují v různých profesích. Mými klientkami jsou například paní učitelky, právničky, psycholožky, podnikatelky, ale také maminky na mateřské dovolené.

Trpíte profesní deformací? Hodnotíte lidi podle toho, co mají na sobě?
Všímám si toho, co mají lidé na sobě, ale snažím se je podle toho nehodnotit. Když vidím ve městě hezky oblečenou ženu, mám z toho radost. A když se mi nelíbí oblečení, které má někdo na sobě, automaticky mi naskočí outfit, který bych mu vybrala.

O Francouzkách je to známá věc, že mají styl, něco podobného se tvrdí třeba i o Polkách. Jak jsou na tom Češky?
O Češkách se říká, že jsou krásné. Třeba Australanům se líbí, že jsou Češky přirozenější než Australanky, které někdy působí uměle.

Co říkáte na trend ponožek v sandálech, který se nedávno objevil, předběhli Češi dobu?
Osobně mě tento trend moc neoslovil a nemyslím si, že by Češi předběhli dobu. Naštěstí ponožky ve sportovních sandálech u nás už nevídám tak často jako dřív.

Jak dlouho se profesi stylistky věnujete a jak jste se k ní dostala?
Se stylingem jsem začala v roce 2017. V té době jsme žili v Sydney a byla jsem na mateřské dovolené se starším synem. Nechtěla jsem se vracet k původní profesi a přemýšlela jsem, co bych chtěla dělat, až se vrátíme zpět do Brna. Inspirovala mě jedna česká stylistka, která se věnuje klientkám a jejich šatníkům. Řekla jsem si, to je ono, to je to, co bych chtěla dělat. Přihlásila jsem se na kurz osobní stylistka, který jsem v Sydney absolvovala, a začala jsem se připravovat na rozjezd podnikání v Brně, kam jsme se vrátili následující rok.