×

Galerie: Výroba zelí v Křimicích.

Hlávky se prvotně očistí od hrubých nečistot a zbytků hlíny. Výroba zelí v Křimicích. Zelí z pole, kde se sebere pomocí speciálního sběrače, se převeze do areálu zelárny. Odeberou se vrchní listy, aby bylo zelí zcela čisté. Naprosto čistá hlávka se tzv. nakříží nebo se zbaví košťálu. Díky nakřížení se zajistí jemné a rovnoměrné nakrouhání. Část vypěstovaného zelí se dodává dalším odběratelům. Většina sklizeného zelí se zpracuje ve vlastní zelárně přímo v Křimicích. Výroba tradičního Křimického zelí se datuje od roku 1926. Očištěné zelí se doveze k dopravníku. Hlávky se zakládají na dopravník, který je doveze do krouhačky. V krouhačce jsou nastavené nože tak, aby docházelo k jemnému a rovnoměrnému nakrouhání. Z krouhačky se nakrouhané zelí - krouhanka dostává k solení. Krouhanka se nasolí a nakmínuje. Dále se krouhanka po dopravníku dostane až do kádě. V kádi o objemu 25 kubíků se krouhanka musí rovnoměrně rozvrstvit a vždy ušlapat. Šlapáním se vytěsňuje vzdušný kyslík, který je pro proces mléčného kvašení nežádoucí. Proces se opakuje až do naplnění kádě. Po sešlapání krouhanka pouští šťávu, která se musí odčerpat. Kádě jsou hluboké přes tři metry. Po naplnění krouhankou se káď hermeticky uzavře potravinářskou fólií a na ní ještě černou folií, která se zatíží vodou, tzv. vodní zátkou. Tím se zamezí přístupu vzduchu a světla a spustí se samovolný proces mléčného kvašení. Na snímku Hana a Broněk Zelí se nechá v kádích kvasit minimálně 6 až 8 týdnů. Může ale kvasit i déle. Čím déle zelí kvasí, tím je kyselejší. Po šesti až osmi týdnech se zelí ochutnává a hodnotí. Pokud je vše v pořádku, může se začít vyskladňovat. Kysané zelí je zdrojem přírodní vlákniny a vitamínu C s pozitivním účinkem na střevní mikroflóru a tím i na imunitu. Kysané zelí zelárna Forejt Křimice. Zelná šťáva. Zelné produkty z Křimic. Kysané zelí. Kysané zelí s řepou. Manželé Hana a Broněk Forejtovi s produkty zelárny Forejt. Zelárna a prodejna Forejt v Plzni Křimicích.