Je to trochu jiný typ než rtuťovití krajní záložníci Sýkora, Mosquera, Kopic či Kayamba. Přece jen je vyšší a hlavně robusnější postavy, díky čemuž si umí získat u soupeřů respekt.
Jen do statistik se zatím nezapsal, i když střelba by měla být jeho silnou stránkou. „Myslím, že levou nohu mám dobrou,“ říkal v prvním rozhovoru po příchodu do plzeňské Viktorie.

Ale střelecky se zatím neprosadil. „Branka mě zatím míjí, to mě mrzí, šance na gól jsem už měl. Ale když se daří týmu a vyhráváme s nulou, tak to tolik nevadí,“ říkal Roman Potočný pro klubový web po sobotním hubeném vítězství 1:0 nad druholigovým Ústím. „Hlavně ať to tam padá v mistrákách,“ doplnil s úsměvem na rtu.
A s vážnější tváří už přiznal, že cítil únavu po téměř 14 dnech náročné fyzické přípravy. „Bolely mě zadní svaly, protože včera jsme měli náročný trénink v posilovně. Ale o tom příprava je, musíme být dobře připraveni na jarní část ligy,“ doplnil fotbalista s 201 ligovými starty za Teplice, Liberec, Ostravu a Zlín.
Další zápasy už by rád přidal v modro-červeném dresu Viktorie, kde bude na jaře hostovat, a zabojuje o trvalejší angažmá. Zatím si na nové prostředí zvyká.
„Sžívám se s týmem, kluci mě vzali dobře. Musím říct, že se mi hraje čím dál tím lépe,“ říkal Potočný, který nastoupil v přípravě do všech tří utkání, pokaždé odehrál poločas.