Stodvaadevadesát centimetry vysoký a devětaosmdesát kilogramů vážící obránce patřil k výborné partě hráčů jako Šámal, Bublík, Tesař, Paul, Černý a Šot, vedené tehdy ještě trenérem Dejmkem.

Na klub s ´šikmou´ věží v logu, v němž od sedmi let vyrůstal, nezapomněl. „Výsledky Jiskry jsem stále sledoval a současný kádr znám velmi podrobně. Navíc jsem dva měsíce zpátky spolupracoval s trenéry Bečkou a Michálkem na bakalářské práci, kterou jsem s úspěchem obhájil,“ říká čtyřiadvacetiletý mladík. Nebýt dlouhé pauzy, asi by se dnes pral o místo v třetiligovém kádru Chodů.

Honza studuje fakultu tělovýchovy a sportu, jenže ani sebelepší teorie nemůže konkurovat samotné hře, po které se mu už delší dobu stýskalo. Rozhodl se proto, že se k fotbalu zase vrátí. Po dohodě klubů v rozjeté sezoně zatím na zbytek podzimu pomůže týnskému Dynamu, za které už o víkendu odehrál zápas proti rozjeté Doubravce. Se svým výkonem ještě příliš spokojen není. „Na druhou stranu jsem od sebe po tak dlouhé pauze nemohl čekat víc.

Hlavně, že jsem si nenatáhl sval nebo se nezranil. Rozhodnutí, že nastoupím za Dynamo, bylo velmi rychlé. Na přípravu jsem neměl ani týden, vlastně jsem absolvoval jeden trénink a hned zápas. Věřím, že můj výkon půjde zápas od zápasu nahoru,“ svěřuje se s dojmy ze své druhé premiéry a k samotnému průběhu zápasu dodává: „Po první půlce jsem věřil, že budeme bodovat. Utkání se rozhodlo po gólu na 1:2, pak už si hosté diktovali tempo.“

Šmirkl bude zatím trénovat na fakultě v Praze a domluvil si i tréninky na Aritmě. Jednou týdně se vydá na otočku do Horšovského Týna. I jeho plány do budoucna souvisejí s fotbalem. „Mám trenérskou licenci, jsem členem Unie českých fotbalových trenérů, věnuji se trénování mládeže. Mým plánem je získat příští rok sportovní stipendium a vycestovat minimálně na rok do Nového Skotska v Kanadě, kde bych načerpal hráčské, trenérské a životní zkušenosti,“ přibližuje.