Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Prvoligovou kariéru odstaroval v osmnácti letech v tehdejší federální lize v dresu Dukly Praha, kde plnil vojenskou povinnost, dále oblékal dresy Příbrami, Českých Budějovic a Viktorie Plzeň.

Je rodilý Jihočech, ale s rodinou se usadil a žije na Plzeňsku. Podniká a nezanevřel ani na fotbal. Je majitelem divizního fotbalového klubu Strakonice 1908 a stále ještě aktivně hraje. Letos v zimě se v osmatřiceti letech stal posilou Křimic v I. A třídě.

Jak vzpomínáte na ligovou kariéru?
Jen s radostí. Dělal jsem to, co mě bavilo, a to se každému nepovede.

V lize jste vstřelil jedinou branku. To asi nebude těžké si na ni vzpomenout?
Vstřelil jsme ji Bohdanči v dresu Budějovic. Bylo deset minut před koncem a vyhráli jsme 1:0.

Dva roky jste strávil ve Viktorii Plzeň. Jak hodnotíte tohle období?
Na angažmá ve Viktorce vzpomínám jenom v dobrém. Postoupili jsme do ligy a byla tam skvělá parta, ať to bylo za trenéra Rady, Michálka nebo Cipra.

Měl jste nálepku problémového hráče, souhlasíte?
Se mnou to bylo hodně složité. Vždy jsem chvilku ligu hrál, pak jsem řekl něco nevhodného a ´za odměnu´ musel jít na půl roku někam jinam. Dnes mě to mrzí. Jen mně to uškodilo.

Myslíte si, že jste to mohl dotáhnout dál nebýt prostořekosti?
Kdybych si nechal říct v mladších letech, tak jsem to určitě mohl dotáhnout dál.

Čeho si na své fotbalové kariéře nejvíce považujete?
Nejvíce si cením toho, že jsem fotbalovou kariéru ve zdraví přežil. Při té námaze a zatížení jsem rád, že se mi vážná zranění vyhýbala.

Čím se zabýváte dnes?
Podnikám se svými firmami, které se zaměřují na nákup a prodej realit a stavebnictví. Mám i divizi, která se zaměřuje na pojišťovnictví. Dále se starám o svůj fotbalový klub Strakonice 1908.

Jak se seběhl nákup Strakonic?
Do Strakonic jsem se vracel s tím, že tam budu hrát fotbal, a věci se nakonec seběhly tak, že jsem se stal předsedou klubu a později i 95% vlastníkem.

Asi není nic jednoduchého řídit dnes fotbalový klub?
Spadly na mě veškeré starosti a trable, které jsou s tím spojeny. Tři roky trvalo, než se podařilo klub stabilizovat.

Strakonice spolupracují s Českými Budějovicemi, je to tak?
Pro letošní rok jsme se stali neoficiálně farmou Dynama. My do Českých Budějovic dodáváme hráče ze všech kategorií a zajišťujeme pro Dynamo na Strakonicku skauting, vyhledávání talentů. Oni nám na oplátku posílají hráče, kteří ještě nejsou připravení pro první ligu.

V mužstvu Strakonic máte i zvučné jméno, Martina Vozábala. Jak k jeho angažování došlo?
Martin se chtěl z rodinných důvodů vrátit ze Zlína domů do jižných Čech a jeho transfer nebyl vůbec jednoduchý.

Jaké máte se Strakonicemi ambice?
Rádi bychom v budoucnu postoupili do ČFL.

Co vás více zaneprázďňuje, fotbal nebo firmy?
V zimě se většinou více věnuji fotbalu, neboť moje podnikatelské aktivity jsou také spojené s počasím. Jednou upřednoťňuji to, podruhé ono. Samozřejmě více upřednostňuji podnikání. Fotbal už je pro mě jen zábava, i když hodně drahá (smích).

Stále aktivně hrajete. Naposledy v Chanovicích, teď se na jaře představíte v dresu Křimic. Jak se vaše angažmá zrodilo?
Ozval se mi Ondra Zapomněl, se kterým jsem hrál ve Viktorii Plzeň a spolupracujeme i v různých obchodních záležitistech. Poprosil mě, zda bych jim nešel na půl roku pomoci, a já kývnul. Do Křimic jsem dával nějaké hráče od nás už na podzim, takže spolupráci jen prohloubíme. Doufám, že soutěž zachráníme.

Jak zvládáte zimní přípravu?
Já už tři roky pořádně netrénuji a chodím pouze hrát zápasy. Na to mi ještě síly stačí, to ještě zvládám, ale trénování, to pro mě už nepřipadá v úvahu. Maximálně odehraju zápasy a to ještě ne všechny.

Jak dlouho ještě chcete hrát?
Každý půlrok říkám, že skončím. Teď ale doufám, že je to opravdu poslední půl rok. Už nejsem nejhubenější a fotbal mi dává hodně zabrat.