Osobnost Deníku
Přečíst článek >

K dnešnímu rozhovoru jsme přizvali Jiřího Bártu z Jiskry Domažlice, záložníka a v případě potřeby i obránce. Poctivý dříč s desítkou na zádech, který nedostatek centimetrů ve vzdušných soubojích dohání skvělým výskokem. Navíc Jiří podle nás patří k těm hráčům, kteří po postupu Domažlic z divize do třetí ligy výrazně ožil, skoro jako by ani nešlo o náročnější soutěž…

Kterému z uvedených zvířat byste se v zápase přirovnal - buldok, chrt, lasička, štírek?
„Nejspíše bych to viděl jako nějakou směs všech jmenovaných.“ :-)

Vzrůstem nepatříte k největším, ale co se týče výskoku, kam se na vás mnozí ´habáni´ hrabou. Jak vysoko vlastně umíte vyskočit? Nehrál jste dříve basketbal a zvládl byste zasmečovat?
„Abych řekl pravdu, tak něčím se ta moje výška musí vyrovnat. Nevím, jak vysoko bych dokázal vyskočit, ale do koše bych nezasmečoval, to by mi ještě pár centimetrů určitě chybělo.“

Jak dlouho už vlastně hrajete za Domažlice a vzpomenete si na zápas, v němž jste upoutal pozornost zástupců Jiskry?
„Momentálně je to dva a půl roku. Neřekl bych, že jsem nějak upoutal zástupce Jiskry, spíše v tom byly jiné věci týkající se mého bývalého klubu.“

Když jste kývl na nabídku, tušil jste, že to bude „na dlouho“ a že si v Jiskře jednou zahrajete třetí ligu?
„Ano, tušil jsem, že to bude na delší dobu, ale že si opět zahraji třetí ligu, to jsem netušil.“

Podle mého názoru patříte k těm hráčům z divizního kádru, kteří po postupu Jiskry do třetí ligy doslova a do písmene ožili a jejich výkon přes větší náročnost soutěže šel nahoru. Pozorujete to na sobě také a čím si to vysvětlujete?
„Tak tohle já nepozoruji, popravdě ani se mi to moc nezdá. Ale pro každého fotbalistu je to výzva hrát třetí ligu a hrát ji dobře.“

Změnil postup do třetí nejvyšší soutěže něco v životě fotbalisty Jiřího Bárty – životospráva, fyzička, větší únava atp.?
„Neřekl bych, že by se něco změnilo, je to naprosto stejné jako to bylo i dříve. Samozřejmě jen únava je na konci týdne větší, protože zápasy jsou určitě mnohem náročnější.“

Na jak dlouho vám vystačí jedny kopačky a co vás přiměje k nákupu nových? Módní trend nebo jejich opotřebování?
„Jedny kopačky mi vystačí na celou sezonu, i když mám víc párů, některé třeba jen na trénink a další podle povrchu, na kterém hrajeme. Ke koupi nových mě obvykle přiměje opotřebení.“

Máte nějaký rituál a jste pověrčivý, co se týče výsledku zápasu, který vás čeká?
„Pár rituálů mám, ať už před zápasem nebo při vstupu na hřiště. Ale radši bych si je nechal pro sebe, abych to nějak nezakřikl.“

Pokud byste měl vyjmenovat konkrétní momenty z působení v Domažlicích, na které budete vždy vzpomínat?
„Tak jednoznačně je to postup do třetí ligy, to bylo pro nás všechny naprosto úžasné.“

Pohárový zápas se Spartou je sice minulostí, ale ve vašem případě bych se k němu moc rád vrátil. Prý jste největší Sparťan v kabině Jiskry, přitom právě po vaší akci mohla dostat gól…
„No s tím Sparťanem to asi tak bude, s tím gólem to bylo tak, že jsem poslal centr před bránu a Luda Leitl střílel, ale Milan Švenger byl tam, kde měl.“

Nakonec jste prohráli 7:1. Fandíte Spartě pořád?
„Spartě fandím pořád a ještě víc než dříve. Pro mě byl vzájemný zápas extra silý zážitek, i když ten výsledek byl pro nás až moc krutý. Alespoň jsme tu Spartičku pořádně nakopli a teď vévodí lize.“ :-)

V létě přišla do týmu řada nových hráčů. V jakém složení musí být záloha a útok, aby se vám hrálo opravdu dobře?
„Tak o těchto věcech bych nerad hovořil. To je na trenérech. Je jedno, s kým hrajete, hlavní je společný úspěch.“

V zápase s Chomutovem jste míč do branky doslova dotlačil. Kolik jste pak musel přispět do týmové kasy?
„No první gól už jsem dal s Plzní, takže vlastně jsem platil už dříve, ale přesnou částku ani sám nevím.“ :-)

Čekal jste, že Jiskra coby nováček, bude dosahovat takových výsledků a že bude na Střelnici padat tolik branek?
„Určitě jsem nečekal, že výsledky budou až tak dobré, ale na druhou stranu jsem věřil, že nebudeme hrát jen druhé housle. Hlavně jsem rád, že doma před našimi fanoušky padá tolik gólů.“

V zápasech, ale i na trénincích jste dostávali pořádně zabrat. Při čem si opravdu dobře odpočinete a za jak dlouho se pak cítíte fit?
„Je to tak, že o víkendu rád objíždím zápasy nižších soutěží, ale i tak moc času na odpočinek není, práce a fotbal jsou náročná kombinace.“

Nyní máte pauzu. Dáváte si od fotbalu úplný ´pohov´ nebo si půjdete dobrovolně zaběhat?
„Pár dnů si dám pokoj úplně od všech aktivit. Ale je třeba se udržovat v tempu, takže si dám běh i sálovku, také posilovnu určitě navštívím.“

Když vás fanoušci Jiskry pozorovali při trénincích, většinou o vás hovořili s obavou, že v Jiskře tak dobrý hráč asi dlouho nepobude a zamíří jinam. Je nějaký konkrétní důvod, nabídka?
„Důvod k takovým myšlenkám není, já jsem v Jiskře spokojený. Ani nevím o žádném zájmu nějakého jiného týmu, takže určitě zůstanu v Domažlicích.“

Bude Jiří Bárta za deset, patnáct let činný ve fotbalu nebo bude jen vzpomínat ´na starý časy´ někde u ohně na chatě?
„Je to samozřejmě o zdraví a člověk nikdy neví, co se přihodí, takže to zaklepem a budu věřit, že za těch deset let budu kopat pořád.“

Vizitka Jiřího Bárty:

Narodil se ve Stodské nemocnici před třiadvaceti lety. Bydlí ve Vsi Touškově, přítelkyně Anastásie. Vzdělání mechanik elektronik. Výška 173 cm, váha 66 kg. Posty: Levý obránce či záložník, lépe se cítí na postu záložník. Oblíbené číslo: 10. Oblíbené jídlo: Tatarák. Oblíbený nápoj: Fanta, Spezi. Záliby: Vše co se týká fotbalu, v zimě hokej.