Zavzpomínejte prosím na vaše fotbalové začátky. Kde jste vlastně s kopanou začínal, jaké posty jste vyzkoušel a jak se vyvíjela vaše sportovní kariéra?
„Začínal jsem v pěti letech v Dešenicích, kde jsem hrál okresní přebor žáků. Ve třinácti letech jsem přestoupil do Klatov, kde tehdy zrovna ´vykopali´ českou ligu žáků. V Klatovech jsem hrával krajního záložníka do svých patnácti let. Z Klatov jsem šel hrát divizi dorostu za Sportovní a podnikatelskou školu, kde jsem strávil půl roku v mladším dorostu a poté půl sezony ve starším. Pak jsem dostal nabídku od Viktorie Plzeň, kterou jsem přijal a hrál v U16, U17 a půl sezony v U18. Potom jsem odešel zpátky hrát za sportovní školu. Pak přišla nabídka z Klatov zkusit přípravu do A mužstva, tehdy hráli ještě divizi. Tam jsem dostával šanci hrát za A a B mužstvo i za dorost, protože jsem byl stále věkem dorostenec. Občas toho bylo za víkend opravdu dost. Po roce stráveném v Klatovech bohužel má štace v tomto klubu skončila z důvodu tehdejšího úpadku. Asi tři měsíce jsem potom nehrál. Poté jsem šel do 1. FC Horšovský Týn, kde jsem byl půl sezony a odtud jsem šel do Německa. Tam jsem strávil jednu a půl sezony. A teď jsem tady v Postřekově a doufám, že má pověst tuláka už nebude pokračovat a zůstanu zde.“

Kdo měl největší vliv na utváření fotbalové osobnosti Tomáše Adamky?
„Myslím, že to bylo právě ve věku 13 let, kdy o mě stál pan Lev, tehdejší šéftrenér žáků. Pan Lev byl originální v tom, že věděl, jak s každým z nás má pracovat, a pomohl nám udělat další krok kupředu. Pro mě to byl obrovský skok z okresu do ligy a on mě neustále podporoval, takže on je po fotbalové stránce stvořitelem Tomáše Adamky.“

Působil jste i v Německu. Obstojí podle vás český fotbal na nižší úrovni ve srovnání s tím v Německu a v čem vidíte největší rozdíly?
„Já hrál něco, jako je v českých poměrech ´kraj´, a srovnávat české týmy s německými je těžké. Největší rozdíl je v mentalitě a bojovnosti, protože Němci, i když prohrávají 3:0, tak je to neustálá jízda a napadání. Tam se jezdí nahoru dolů, dokud není konec. Ale na druhou stranu jde fotbalovost a myšlenka trošku stranou. Je to takový buldočí fotbal, který staví hodně na důrazu a kondici.“

Jak vlastně došlo k tomu, že jste se v zimní pauze ocitl v Postřekově?
„Kluci a vedení mě pořád hecovali, ať jdu hrát do Postřekova. Mě lákalo zahrát si s Honzou Bůčkem. A taky už jsem neměl z pracovních důvodů čas jezdit hrát do Německa.“

Znal jste postřekovský fotbal, nynější spoluhráče, nebo jste šel do neznáma?
„Znal jsem celý tým. Chodil jsem s nimi trénovat asi od dubna minulého roku vždy, když byl čas. Honzu Bůčka jsem znal z práce, odehráli jsme spolu turnaj v malé kopané a myslím, že si rozumíme na hřišti i mimo ně. Jsme dobří přátelé. Trenéra Jindru Kapice jsem znal z Hostouně.“

Kdo z vašich nynějších spoluhráčů vám nejvíce usnadnil příchod do nového kolektivu?
„Jednoznačně Honza Bůček, který mě pomohl začlenit se do kolektivu. A také Petr Steinberger, se kterým jsem hrával v dorostu.“

S kým si asi nejvíce rozumíte?
„Na to je těžké odpovědět. Nejvíce si rozumím asi s Jendou Bůčkem, ale v pohodě je to i s ostatníma klukama. V Postřekově je prostě dobrá parta a jsem rád, že můžu být její součástí.“

Kdo je o přestávkách v kabině nejvíce slyšet?
„Rozhodně Jindra Kapic a Jasmín (Lukáš Jasan – pozn. redakce.)“

Zkuste popsat, jaký herní styl mužstvo Sokola Postřekov praktikuje…
„Už když se podíváte na soupisku je jasné, že nemůžeme hrát nějakej prešovskej beton. Máme mladý mužstvo, které má obrovskou sílu do útoku. Jednoznačně hrajeme ofenzivní fotbal.“

Překvapilo vás něco ve vašem novém působišti?
„Překvapila mě divácká kulisa. Tolik lidí, kolik jich chodí do Postřekova na fotbal, jsem zažil jen v Klatovech v divizi. Tímto jim chci poděkovat za podporu.“

Postřekov přezimoval na osmém místě tabulky. Na jaké příčce byste chtěli být na konci soutěže?
„Přál bych si hrát o baráž do I. A třídy, ale to nám asi nevyjde, protože jsme zaspali začátek jarní části sezony. Byla tam zranění a po velmi vydařené přípravě se nám přestalo dařit. Ale teď už jsme to překonali, myslím, že i herní projev už tomu odpovídá.“

Sám říkáte, že jaro nezačalo pro Postřekov dobře. Přišla překvapivá prohra v chodském derby v Mrákově, poté hubená výhra nad Kostelcem 1:0. Jak byste ohodnotil výkony týmu v úvodu druhé části sezony?
„V Mrákově se nedařilo celkově celému týmu. S Kostelcem jsme se trápili střelecky, kdy jsme neproměnili stoprocentní šance a nakonec se báli o výsledek. Bohužel jsme v tomto zápase přišli o Adama Poláka, který si obnovil zranění kolene.“

Vy jste kvůli zranění nedohrál zápas v Mrákově. Co se vám stalo a jste už zdravotně v pořádku?
„Byl tam souboj mezi Turem (Jiří Tauer – pozn. redakce) a někým z Mrákova. Já chtěl protihráči ´upíchnout´ balon, jenže zrovna když jsem se blížil ze strany, tak ho Tur sebral a jak padal, tak mi padl na kotník. Měl jsem pohmožděné vazy, ale už jsem naprosto fit.“

V kterém z jarních utkání podle vás zatím Postřekov podal nejlepší výkon a v čem byl rozdíl oproti zápasu v Mrákově?
„Jednoznačně to byl zápas s Chodovem, kde jsme ukázali naši sílu dopředu a hlavně jsme hráli svoji kombinační hru po zemi a nepřizpůsobili se soupeři.“

Na který ze zbývajících zápasů soutěže se osobně nejvíc těšíte a proč?
„Na derby s Klenčím. Hrajeme doma, a co jsem slyšel, tak jsou to vždy vyhecované zápasy, jak mezi hráči, tak mezi diváky. A takové já mám rád. Určitě to bude dobrý zápas.“

Kdo podle vás v soutěži postoupí a kdo sestoupí?
„Jasný postupující je Přimda, která má velmi dobrý a zkušený tým. O baráž to ještě bude boj. Já to vidím tak, že se rozhodne mezi Postřekovem, Klenčím, 1. FC Horšovský Týn, Dlouhým Újezdem a Staňkovem. Na sestup je jasně Kostelec.“

Máte nějaký svůj vlastní rituál, bez kterého na hřiště „nevlezete“?
„Jediné, co by se dalo brát jako rituál, je pusa synovi, než odjedu z domova na zápas. Bez toho se nehnu.“

Jaký hráč je váš vzor a jakému klubu fandíte?
„V české lize fandím Slavii a jinak Manchestru United. Líbí se mi hra Ronalda.“

Jaké máte ambice a plány do budoucna, co se týče fotbalu a kde podle vás bude Tomáš Adamka třeba za tři roky?
„V plánu mám postoupit s Postřekovem do I. A třídy a kde bude Tomáš Adamka za tři roky? Už zůstane v Postřekově.“